Recenze (360)
Hora mezi námi (2017)
Tenhle žánr není vůbec jednoduchý: malý počet lidí ve vypjaté situaci, která smrskne místo děje na jejich bezprostřední okolí - vypořádat se s tímhle věrohodně na ploše celovečerního filmu, navíc když ten počet lidí je toliko dva, to už chce koule. Tady to zvládli, a mají můj respekt.
Po strništi bos (2017)
Pěkná atmosféra, hezké záběry a charakterní herci působí v celku jako něco, co jste už od Svěráka viděli. Což se ale u tohoto režiséra dá asi čekat, a na škodu diváckému zážitku to není: jen jestli na něj nestačí televize místo kina. Malus: až při výkonu Terezy Voříškové jsem si uvědomil, jak dobrá je vlastně Libuše Šafránková herečka.
Milenci těch druhých (2015)
3 a 1/2 *. Tohle se těžko vysvětluje: někdy prostě herci, téma a prostředí do sebe tak roztomile zaklapnou, že ať je příběh sebetuctovější a zpracování sebeprůměrnější, prostě to funguje. A velmi dobře. Tečka. No přesvědčte se sami - šup.
Iracionální muž (2015)
Za zkouknutí to stojí, ale... když ve vás během sledování stále sílí pocit, že promluvy postav jsou neživotně vyumělkované, samoúčelné a nucené, a že to přitom režisér myslí vážně, je asi něco špatně. Pár dobrých sarkastických vtípků a Phoenix s bříškem(!) to pak už nezachrání. Filosofovat na plátně se dá mnohem, mnohem atraktivněji a přirozeněji.
Barva vítězství (2016)
Nenápadný film, u kterého po dokoukání s překvapením zjistíte, že vlastně šikovně na daném půdorysu zvládnul atmosféru doby, milostnou linku i obě hlavní témata Jak dosáhnout cíle přese všechno + Když máš černého Petra v Americe raného 20. století. Čtvrtá * za dokonale včleněnou německo-nacistickou llinku, a pár črty famózně vyseknuté Goebbelse a Riefenstahlovou (ty by mohl Race závidět leckterý velkolepý válečný film z druhé světové).
Ďáblův advokát (1997)
Podívejte, zvažte to sami: když dáte Pacina a Reevese do konjunkce s tématem vpravdě ďábelským, a celé to zahalíte do pochmurné atmosféry stříknuté vyšinutím, která přitom působí realisticky(!) - jaká je asi pravděpodobnost, že to bude slabé? ... Tak vidíte.
Podfukáři 2 (2016)
Slabší 3* - pořád vás to bude bavit, ale postupně se začne vtírat pocit otřepanosti a nastavované kaše (plus občas mírná křeč - tvůrců, vaše snad ne). Plus = Radcliffův nový charakterní twist, Mínus = nová ženská hrdinka: ta tedy bolí.
Speciální jednotka (2011)
Čtvrtá * je za to, jak dokonale nenápadně a plynule se během děje vyloupne z tuctového military akčňáku syrový film o tom, co všechno taky může znamenat být západním vojákem na středním Východě. Záporák-klaun a profrancouzská agitka na tom už naštěstí nic nemohou změnit.
Zlodějka knih (2013)
Těžká věc, vymyslet nějaký neotřelý úhel pohledu na 2. světovou válku - ono i to ,,koukněme se na to okem obyčejných Němců" už tu bylo. Vzít to přes knihy a jazyk už ale zní slibně - a daří se: jen by se to dalo podle mého využít mnohem více. Třeba příště; za podívání tenhle kousek ale určitě stojí.
Fakjů pane učiteli (2013)
Doteď si nejsem jistý, ale zřejmě se to u mě mělo takhle: sympatické a krásně reálně podané postavy, společně s vedlejším tématem (vzdělávání a jeho smyslu), které asi nikdy neomrzí, přebily mírně cáklé hlavní téma a občasnou jalovou přízemnost (ve slovech i ději). Šikovná lehká filmařina.