Spanilá jízda

Zdařilé historické drama z významné části našich dějin.. Oldřich Daněk předložil příběh Ondřeje ze zajímavého úhlu pohledu a celé vyprávění o husitech jinak, v každém případě k zamyšlení, o církvi, o víře a v neposlední řadě o pomstě.. Herecký ansámbl skvělý, mladý Petr Kostka v hlavní roli nesmírně charismatický, Karel Höger jako fanatický legát výborný, moc se mi líbil Martin Růžek jako Prokop, nepochybně stojí za zmínku Jiří Vala a zajímavá Michaela Lohniská.. (08.06.2023)

Nezbývá než jen zalitovat, že se nic takového u nás už netočí. Jak rád bych takovéhle filmy zase vídal v kinech nebo na obrazovce. Bohužel, zbyl nám jen ten komediální brak a pseudo art. Tohle bývaly ještě pořádné filmy o něčem...Mj. Erkinger ze Sensheimu z filmu je historickou postavou, předkem Swarzenbergů, figuroval v té době v křížových výpravách na naše území. 85% (03.07.2011)

Pokud máte rádi Vláčila, neměla by vás Spanilá jízda zklamat. Ve třech epizodách, oddělených několikaletými časovými skoky se odehrává příběh pomsty. Pomsty, která musela čekat mnoho let. Proto netradiční struktura. Ve filmu vidíme jen to, co nějakým způsobem souvisí se zápletkou pomsty, k té se ovšem husitský zeman dostane až během let. Samozřejmě je vylíčena i nesmyslnost celého náboženského konfliktu ( již bez komunistického přibarvení ). Precizní kompozice obrazu s dlouhýmí plynulýmí jízdami a povedená hudba dělají z jednoduchého příběhu rozhodně nadprůměrnou záležitost. (14.05.2006)

,,Tohle jsou Čechy, prokletá kacířská půda'' (ehh jak libě tohle od Němců zní .-) --- Spanilá jízda je zajímavým počinem. Děj nás zavádí na konec středověku do příběhu o pomstě mladého šlechtice Ondřeje, kterému křižáci vypálí tvrz a unesou nevěstu. On přežije a přidává se k husitům, kde díky nenávisti k nepříteli rychle postupuje ve vojenské hierarchii. Nenávist je sice dobrou hnací silou, ale duchovní bratři mu vyčítají, že kalich na plášti má jen našitý a necítí jej v srdci... Při jedné ze Spanilých jízd směřujících do Norimberka se mu podaří nalézt tvrz křižáka, který mu odvlekl lásku... Dál nebudu spoilerovat. Film evidentně trpěl nízkým rozpočtem, což je převeliká škoda. Samozřejmě jsem nečekal Království nebeské, ale nedostatek lidí u takto pojatého historického válečného filmu byl znát. Hlavně když husité vyrazili coby siluety na obzoru, bylo vidět, že je z nich jen jedna linie a za nimi už nikdo není... Také forma vyprávění mi moc nesedla. Autoři počítají s tím, že si divák lecos domyslí a lecos zná a velké časové přeskoky mi nesedly. Tyto z mého hlediska zápory ale vyvažuje skvostná kamera a i výběr herců. Každému role padla jako ulitá. Já osobně mám ještě jeden problém s tímto filmem a tím je samotné pojetí Spanilé jízdy. Zde je prezentováno jako jakási teologická mise do Němec, kde se pak ve městech vedou rozpravy o pravé víře a o zkaženosti kněžích prodávajících odpustky, kupící majetky, provádějících smilstvo atd.. Města se většinou předem vzdala, takže teologickým rozpravám nic nebránilo... Z historie však víme, že kam husité vpadli se nejdříve vraždilo, rabovalo, znásilňovalo a pálilo a teprve pak možná obracelo na víru.... (Nic proti husitům, to byl běžný postup prakticky ve všech náboženských bitvách). Já dám za ,,ukradnutého'' koně jen 3 rány bičem. * * * (20.09.2014)

Oldřich Daněk obsadil do film Františka Vláčila, kterým mu za pár let tak nějak ukázal, jak to má vypadat, když to režisér pojme skutečně precizně, a to hned dvakrát. Jediné, kde se mohl Daněk částečně inspirovat, byla Vláčilova výborná Ďáblova past . Určitě bude něco i na tom co napsal Radek99. Doba na pojetí Vláčilova středověku ještě nedozrála. Možná se to dá říci i o Daňkovi. V jistých chvílích mi připadalo, že si toho vzal moc. Od chaoticky vyhlížejících prostřihů do Ondřejovy mysli, až po např. Skopečkův útěk a následnou jízdu lesem. Myslím si, velmi zbytečné. Předešlá kamera z pohledu postavy výborná, nicméně nic se nemá přehánět. V záplavu všemožných kamerových experimentů se úplně zapomnělo na hudbu. Pár tónů, které zazní při jízdě, působí bohužel pohádkově. Všechny tyto mínusy, jsou ovšem zavaleny velkými plusy. Jestliže na jedné straně barikády stojí Höger na druhé Růžek, je to krásná podívaná. Zbytek dolaďuje, sice načesaný, ale jinak skvělý Kostka, M. Lohnická a její neposedná a humor do filmu přinášející Katruše a nakonec samozřejmě Jiří Vala. Snímek působí chvílemi skutečně velkolepě a samotný závěr je velmi silný, a rozhodně mi nedovolí jít níže s hodnocením. (01.08.2013)