FIBO

"Seriál" opic se mi poměrně dost špatně hodnotí, protože se jedná o kombinaci prvků něčeho, k čemu mám určitý vztah s kombinací čehosi, co je o ničem a co nedokáže zaujmout. Z původních opic zůstaly masky, kostýmy, kulisy a pár herců, zbytek je opravdu slabota, děs. Roddy McDowall je ikona původní opičí ságy, ale tohle je opravdu hodně slabé.

Když jsem viděl před několika měsíci trailer, už samotná myšlenka toho, že vznikne další opičí film, mě zarmoutila. Nebylo to ani tak trailerem jako tím, že nenechají tuhle látku už konečně na pokoji. Do kina jsem šel prakticky bez očekávání a jen skrytě doufal, abych neodešel znechucenej, což se ve výsledku nestalo. Nedá se říct, že bych odcházel nadšenej nebo s jasným zaškatulkováním filmu do té nebo jiné kategorie. V souhrnu: nová POA neurazí, na nic si nehraje ani divákovi neukazuje dobytí naší planety pod laciným nápadem a drahými sfx. Příběh ctí původní literární předlohu na jejímž základě vzniknul film z roku 1968 a zároveň přichází se svou originalitou, která sice není bezchybná, ale má hlavu a patu. Samotná synopse a celkové ztvárnění jakož prequel rozhodně má své kvality. Fanoušky fenoménu potěší některé pasáže, které více či méně odkazují na prvky z původního příběhu. Jenom už prosím, žádná další pokračování. Ad hudba: Nemám nic proti Patricku Doyleovi (celkově score nezní špatné), ale jiného skladatele bych si na jeho postu představit dokázal.

Zhruba první polovina je zdařile režijně zpracovaná. Do té míry, že člověk hercům věří. Scénáristicky však úroveň značně kolísavá. Kamera zde funguje poměrně slušně, což ale s postupnou délkou filmu přidává na jeho nesmyslnosti, kterou ještě více zvýrazňuje.

"Díra" uprostřed moderního panelákového sídliště. Kontrast dvou světů. Pro většinu to jsou špinavci, primitivové. Kontrast dvou naprosto rozdílných vesmírů mnohde není patrný jako právě tady. Co ale když právě oni jsou ti hodní, ti chytří, co se nenechají vtáhnout do okolního zlodějského, komerčního a úplatkářského světa? Je až zarážející, jaký dojem na mě udělala Yuliya Sokolova, ženská takového charakteru, jaký jsem ještě nepoznal. Čistě teoreticky, narodit se v jejich rodině, byl bych hrdý, že jsem Ukrajinec.

Coming of age movie mystičného charakteru. Pouze škoda, že film míří na hodně mladé publikum, protože svými dispozicemi by mohl dosáhnout daleko většího ohlasu, pokud by ubral na infantilnosti, která místy až drásá. Efekty a výsledná vizuální stránka jsou na výbornou, akorát už mi vadilo to neustálé zmiňování jména "Dragomir" sice bezvadnou herečkou Brooke Shields, ale její východní přízvuk a kroucení očima na kvalitě nepřidalo.

Bez nadsázky absolutní a nejmonumentálnější epické vyvrcholení Potter fenoménu. Fanoušci jak literárních tak filmových předloh zažijí doslova "sklizeň" a zúročení všeho, co si doposud zamilovali. Jako divák a zároveň fanoušek literární předlohy jsem si znovu zažil pocit, který jsem získal při postupném čtení závěrečné části posledního dílu - pocit neopakovatelný a těžko popisující, který však, pokud si divák odnese z kina, se opakuje jen málokrát za život. Byly zde takové 3-4 momenty, které mě opravdu dojaly. Mezi dva patří "stavba" magického štítu na hradem a vyvolání "ochránců" Bradavic a druhá epilog, u kterého jsem prakticky nezamýšlel, že bude filmově ztvárněný. Jak celý film, tak i závěrečná pasáž, mě doslova a do písmene rozbily. Film, holt dokáže s člověkem někdy dělat divy a tady se jim to povedlo, opravdu povedlo. Kruh se uzavřel.

Last Mysteries of the Titanic je unikátní dokument, který nás opět zavádí na místo činu k samotnému vraku lodi. Od ostatních dokumentárních filmů, které mapují historii a samotnou událost, se zaměřuje výhradně na expedici do útrob lodi v současnosti (konkrétně tedy rok 2005). Opět na scéně nechybí prakticky nejvyspělejší výzkumné plavidlo na světě pro průzkum hlubinných vod, výzkumná loď Keldysh a team leader hlubinných expedic Dr. Sagalevitch. James Cameron od doby vzniku a natočení filmu Titanic (1997) podnikl více jak 35 ponorů pro objasnění toho, co se oné noci přesně stalo a co vše dnes zůstává téměř po uplynutí sta let zachovalé (jen pro zajímavost, pro natočení Titanicu jako celovečerního filmu bylo podniknuto 13 ponorů, ostatní vzešly z Cameronovy vlastní iniciativy posléze). Unikátní na dokumentu je, že tentokrát pozval Cameron na palubu uznalé odborníky, se kterými mimo jiné spolupracoval na filmu (historici, inženýři, biologové...) a historicky poprvé byly hlubinné záběry zpracovávané ne na filmový pás, ale byly živě přenášené po čtyřkilometrovém optickém kabelu přímo do obrazové režie, která pro tento účel na palubě Keldyshe vznikla. Tentokrát se dostáváme do míst, kam oko diváka ani jiné kamery od roku 1912 neproniklo. Vidíme dosud neprobádané útroby Titanicu jako například dlouhou manipulační chodbu, která se táhla na palubě F po celé délce lodi (pro snadný pohyb personálu na lodi), vidíme provedení lázní, hlavní schodiště (tedy spíše to, co z něj zbylo) a spoustu zajímavých míst, které navíc jsou doplňovány jak dobovými ilustracemi, tak počítačovou grafikou, na které nám tvůrci ukazují 3D počítačový model místnosti a následně vidíme totéž místo ze stejné pozice tak, jak vypadá dnes. Vcelku úchvatná podívaná, které lze těžko něco vytknout. Pokud se zajímáte o Titanic nebo jeho historii, je tento dokument jednoznačnou volbou. Akorát mi trochu osobně vadila místy přílišná "moderovanost", která spočívala v přespříliš "televizních" komentářích moderátora, který by tam vůbec nemusel být, přepínání záběrů z ponorek do režie způsobem, jako bychom se dívali na nějaký televizní pořad, což spíš dávám na vrub tomu, že dokument vznikl pod určitou záštitou Discavery.

„No matter what … never give up on your dreams“ / Bez ohledu na cokoliv, nikdy se nevzdávejte svých snů.

Představte si nemocnici, kam Vás jako dítě převezou po nějaké nehodě nebo náhlému zdravotnímu incidentu. Dostanete se mezi kolektiv lidí, vrstevníků. Nemocniční prostory, lékaři, nekončící odebírání krve apod. Brzo se dostanete do toho stavu, kdy Vám nezbývá nic jiného než brát svůj život tak, jaký je a zapojit se do legrácek, vyvádění a prožívat svůj život tak, jako kdyby žádná nemocnice ani nebyla. Když už jste řádný člen kolektivu, tak nastane to, že někdo z nejbližších přátel odejde, přijde nový. Člověk si ve své naivitě uvědomí, že i on má vyměřený jistý čas. V jakém směru (ok nebo ko), to zjistí každý až momentě, když ten moment přijde.

Survival thriller, který se po většinu času odehrává na jednom místě - horském vleku uprostřed zasněžené krajiny. Přestože je Frozen filmem, který nenabízí širokou paletu věcí, které by se daly hodnotit a nepřichází filmově s ničím novým, nelze mu upřít relativně slušnou atmosféru, která přeci jen dokáže vtáhnout diváka do děje a svou surovostí vzbudit divákovu pozornost. Navzdory tomu, že větší část filmu se odehrává na jednom místě, jde stále o působivou podívanou, která sice místy může slábnout a jevit se jako nudná, větší část však nenechává emoce na pokoji a toto vše dokonale podbarvuje hudba Andyho Garfielda.