Wysch

Ale jo, povedlo se asi vystihnout podstatu cyberpunku, i Cyberpunku Red nebo 2077, bylo to natolik svižný, že to ani nezačalo bejt zas tak nudný. Pro hráče samozřejmě pár důležitých easter eggů, lokací a postav. Kolem a kolem, protože v Cyberpunku nejsou happy endy, vlastně velká spokojenost. Čekal jsem to upřímně o dost horší.

Asi nejvíc uraženej jsem tou CGI myší. Chápu, že ji neumíme. Tak proč ji děláme? _________ Jestli se tu vyskytuje nějakej scénárista, kterej čirou náhodou čte čsfd a projíždí komentáře, mohl by mi napsat do zprávy důvod, proč používáme pořád stejné archetypy postav, a následujeme tytéž příběhové postupy? Když mě před dvaceti lety nevzali na scénáristiku, měl jsem plnou hlavu ideálů. No kdybych dneska psal scénář vánoční pohádky pro Českou televizi, asi byste všichni čuměli, jakej krvák bych z toho udělal, asi proto mě tehdy nevzali :) ___________ Proč dabujeme slovenské herce, mimochodem? ____________________________________ Ale jo. Nejsem uraženej. Za poslední roky máme asi střídavou sinusoidu kvality vánočních pohádek, a upřímně se asi Krakonošovým tajemstvím cítím pobaven nejvíc od odvážnýho Martina. Což bude způsobeno asi tím, že na režisérský sesli, jak koukám, seděl ten samej člověk.

Zásadní věc je imho ta, že Glass Onion není whodunnit, a tudíž srovnávat s whodunnit Knives Out je blbost. Pro všímavějšího (nebo možná chytřejšího) diváka je cibule spíš howdunnit a "who's gonna die", protože indicie jsou od začátku položený. Není třeba se nad tím pozastavovat, Norton je zkrátka od začátku bez toho, aby se vůbec ukázal na obrazovce, hlavní podezřelej, a tak spíš po columbovsky v druhém a třetím aktu (jako vždycky úžasnej) Craig řeší, jak vraždu spáchá, a koho hlavně zabil. No. Ale jako posledně, absolutně úžasnej ansámbl a silná režie v detailech baví, a to i tehdy, když rozplétá flashbacky procpanou expozici. Určitě je první Knives Out lepší whodunnit a lepší murder mystery, ale Glass Onion je hezkej thriller s puzzle plným postav, který jsou sice archetypální, ale úžasně zahraný.

Na mladý hezký holky se určitě hezky kouká, ale dvě hodiny jsou sakra moc, pokud tam není aspoň kousek nápadu.

V zásadě si vezmu svůj předchozí komentář Mumii, kterou jsem viděl po tomhle: Zas takovej průjem ten Samaritan nebyl. Průměrný béčko s hezkým twistem, potenciál jednorázový jednohubky na jeden večer tam třeba i byl, ale k lepšímu než průměrnýmu hodnocení tomu chybí lepší řemeslo.

Tak jsem to konečně viděl. Zas takovej průjem, jak jsem to čekal, to zas není, kdyby nebylo otevřenýho konce (RIP Universal Monster Universe), kdyby Cruise zařval, bylo by to i celkem snesitelný béčko se špatným scénářem. Potenciál byl, špatně napsaný a řemeslně kromě scény s letadlem spíš průměrný, ale jak říkám, zas taková srajda to nebyla :)

A houby, já tomu tu pátou hvězdu navíc dám. Jako bejt asi nějakej rádoby kritik, tak asi tu pátou určitě nedám, ale já jsem jen blbá lopata, která se živí šlapáním zelí, takže si můžu dovolit neverbalní (pun intended) postřehy: Na přelomu milénia jsme měli Čtyřiadvacítku. Seriál, kterej by dokázal plně popsat to, čemu se někde v Americe říká "show for dads". Čili seriál pro fotříky. V takovým seriálu je vždycky hlavní postava s nějakým vojenským nebo policejním pozadím, vždycky jsou ochotný překročit hranici nějakýho zákona, aby udělali to, co je správný, a vždycky musej rozplést nějakou konspiraci. Navíc se to okoření akčníma scénama, ve kterých hlavní geroj, taťka, umí vystřílet barák a ještě odejít po svejch. Takovýhle seriály tak nějak trochu zmizely, a vrátily se až s Amazonem. Jack Ryan, Reacher, a teď James Reece, kterej je prostě takovým Bauerem pro rok 2022. A Chris Pratt je přesně takovým tím fotříkem, kterýmu se to dá věřit. Vyrostl v herce, kterej umí přeskočit svoji komediální image, umí investovat čas do toho, aby s tou puškou vypadal, že ji zvládne, a umí uronit slzu pro svoji dceru. _____ The Terminal List je pro fotříky. Nechce získávat, podobně jako Reacher, nějaký ocenění. Jeho cílem je pobavit. A třeba donutit si fotříka jako já koupit tu knihu. A bavit umí náramně, podle mýho ještě o kousek líp než Reacher, protože Reece se tak trochu s ničím nesere po svém, když nemůže rozeznat realitu od vzpomínek nebo představ, vytáhne tomahawk a přišpendlí někomu střeva. Nedá se mu nefandit, ale zároveň se mu nedá tleskat. Není to žádnej hrdina, nemá překvapivej plot, využívá klišé, který žánr vyžaduje. A když se k tomu přidá trochu tý řemeslný zručnosti a hezkejch nápadů, jak se vypořádat s operátorem za sebou ("Sorry buddy, I haven't seen you there."), dá se seriál prostě sežrat během pár dní a díky svižnýmu tempu a absencí zbytečných scén v mnohaminutových stopážích, odsejpá to tak, jak to fotřík večer po práci potřebuje.

Tak jsem ten rest konečně dohnal. Byla k tomu zapotřebí podzimní chřipička. A jako takovej příjemnej podzimní seroš to šlo. Obsazení je absolutně výborný, mezi Reacherem a Roscoe to hezky jiskří, Ritchson se pro roli Reachera narodil, Fitzgeraldovou jsem v životě neviděl, ale do budoucna se na nějakej její hereckej výkon určitě rád podívám. Jenže po úvodní skvělý epizodě ten drajv tak nějak zmizí, chemie mezi postavami se vystřílí, a příběh začne tak trochu pokulhávat a sám do sebe se zamotávat. Knihu jsem nikdy nečetl, takže nemám šajn, zda se detektivka ošulí tím, že se indicie vůbec nevyskytujou, nebo jestli vůbec se má o detektivku jednat. Oproti ostatním komentujícím navíc postrádám ten devadesátkovej šmrnc, naopak mi Reacher přijde jako moderní televizní zábava s urostlým hrdinou, kterej ale spíš používá svaly než mozek. Přesto po technický stránce jsem si Reachera hodně užil, sežral jsem ho během dvou tří dnů a i když jsem byl ošizenej tím, že jsem případ sám nemohl rozlousknout díky absenci indicíí, s Reacherem a Roscoe jsem si tu chřipku celkem užíval.

Je to urcite nejslabsi MCU pocin. Dokazu ocenit, o co se tvurci snazili, dokazu pochopit, proc to udelali, dokazu i akceptovat, ze Daredevil v MCU bude mit trochu jinou tvar. Verim, ze dokazu i dokonce pochopit, ze She-Hulk vlastne neni soucasti MCU. Ale i kdyz to dokazu vsechno pochopit a i kdyz opravdu ocenuju casting Tatiany Maslany, She-Hulk i pres to, co vsechno mela byt, je proste slaba TV zabava. Obzvlast, kdyz to vezmu jako samostatnou vetev, ktera je soucasti MCU uplne stejne jako imagined sitcom Wanda§Vision ve stejnojmenym serialu, je to slaba zabava. A protoze lidi nedokazou pochopit, ze She-Hulk neni v podstate soucast MCU, budou nasrany (opravnene) dvakrat vic na to, co Feige udelal s Charliem Coxem jako Daredevilem.

What a great movie. A znovu platí, že Leitch bude ideální západní režisér pro něco C(k)yberpunkovýho.