Superpero

Až na občasné podivné filosofické hlody, které vycházejí postavám z úst je to hodně fajn western, takového toho pomalého nekompromisního střihu. Západ je ještě těžce neobydlená pustina, kde se pohybují pouze velice svérázné figury. Vizuálně nádherné a na střílení taky dojde.

Klasický příběh o feťácích, bez jakýchkoliv cingrlátek. Hlavní hrdinové jsou pár, který si vzájemně provede snad všechny sviňárny, ale stejně spolu zůstanou. Jestli je to dobře, nebo špatně je na vás.

Píčovina, která mi ale nevadila. Vždycky, když už to je moc trapný, tak to Sandler nějak odlehčí. Kevin James je jako prezident super a tradiční americký potlesky maj díky němu šťávu.

Ze začátku mě to fakt nadchlo nečekanou kriminální zápletkou a navíc to stále stíhalo být furt sympatické a vtipné. Po rozjezdu "eshopu" to ztratilo dech a nebylo to už úplně ono. Přišlo mi, že to zůstalo tak na půl cesty mezi hravým filmem a agitkou s ambicí něco sdělit. Každopádně herci jsou do jednoho sympaťáci a soundtrack je boží. 70%

Titulní rodina mi nebyla moc sympatická. Naštěstí měli fešnou dceru oblečenou ve školní uniformě, jak z porna. Bohužel to, v první půlce, nebylo napínavé, strašidelné, ani nějak extradobře natočené. Všichni tam jen bloudili ve svym vlastnim baráku a byla tma. Po ataku zlaté mládeže to konečně začalo být zábavné. Z Ethana Hawka se stal badass, co střílel ženský brokovnicí do bachoru a bylo to fajn. Hlavní záporák byl dobrej, a líbilo se mi, jak opravdu ctil den očisty. Díky němu jsem tomu světu začal věřit.

Harvey Keitel hraje ultimátního pruďase a magora, který je závislý na soubojích. Je ale docela upozaděn, jelikož hlavní postava je sympatický Keith Carradine. Líbilo se mi, jak se vše odehrávalo v týlu a na dovolené, takže byla možnost vidět chod armády, když se zrovna nebojuje. Pořád je hospůdka a markytánky. Pasáž v Rusku, pak byla docela drsnej kontrast. Samotné souboje těchto dvou, které postupně získávaly více a více slávy musely být pro chudáka Carradinea docela psychicky náročné. Bral to ale docela dobře, a ke konci mi přišlo, že už se tak rezignovaně gebil.

Špionážní akce se tu buduje pomalu, poctivě a chytře. Dýchavičný Philip Seymour Hoffman byl až překvapivě cool, takovej ten buldočí typ. Evropské prostředí bylo hodně osvěžující.

Už ani ty Angláni neumí točit romatické komedie. Chápu, že je těžké přijít s něčím novým, ale mě se to prostě nelíbilo. Místo špetky civilnosti a skutečné romantiky je tam směsice čím dál umělejších situací a nezajímavých dialogů. Opravdu vtipnej byl akorát ten perverzní spolužák.

Hlavni hrdina se zarekl ze nebude mluvit, dokud nevyhraje medaili pro nejlepsiho kohoutiho zapasnika. Mlcenlivost je jen mala cast jeho posedlosti kohoutimi zapasy, kterym podrizuje uplne vsechno. Klidne prohraje svuj prives i se svoji holkou, aby ziskal dalsi prachy, tak proda barak, ve kterym zijou jeho pribuzny (nutno dodat ze mu dluzili a slusne ho vyfuckovali ze vracet nehodlaji). Presto je Warren Oates takovej klidas sympatak, ktereho maji vsichni radi. Film jede v pohodovem tempu a mimo " kohouti" komunitu uvidime minimum postav. Jsou tam drobna zpestreni, jako loupez, nebo utok vidlaka, co mu zhebnul kohout, ale vsechno v hravem, pohodovem duchu. Asi nejzajimavejsi jsou samotne, dost brutalni, zapasy ve zpomalenych zaberech. Vyskytne se tam i male milostne drama, asi aby bylo videt, ze hlavni hrdina nema o hezky holky nouzi, i kdyz na ne uplne sere a nemluvi :)

Chtěl jsem megapodivnost a megapodivnost jsem dostal. Artové až běda, plné naprosto nesmyslných scén, ale ve své přehrocené bizarnosti je to většinou až groteskní. Sam Neill tam je permanentně vyšokovanej. Furt dělá křečovitý ksichty na houpacím křesle, fackuje svojí ženu do krve a sebevražedně jezdí na motorce a přitom řve. Jeho žena se zase pořád hystericky svíjí, až z ní začne téct nějaká bílá sračka, jak z Bishopa. Do třetice všeho dobrého je tam jakýsi zenový Němec, co se nesmyslně pohybuje, trochu jak Jackie Chan v Drunken Masterovi, a vyhrožuje Samu Neillovi, že na něj bude útočit psychickou silou. To ale není to nejlepší. Žena Sama Neilla totiž v opuštěném bytě zabíjí chlapy a staví z nich jakéhosi chapadlovitého humanoida, se kterým pak náruživě šuká. Ta příšera je mimochodem hodně dobře udělaná a je škoda, že nemá víc prostoru. Kamera je dost dynamická a rozhodně jsem se nenudil, hlavně díky opravdu démonickému Samu Neillovi. Přesto bych ale uvítal větší žánrovou vyhraněnost. Bere se to moc vážně a filosofické přemítání o víře, bohu a nesmrtelnosti chrousta prostě nemohu přijmout s vážnym ksichtem. Fakt jsem se u toho víc gebil, než že bych byl napjatej, vystrašenej, nebo nedejbože nějak prozřel.