Recenze (122)
Škola otců (1957)
Pro mne hodně silné čtyři hvězdy. Tak 83%.
Každá koruna dobrá (1961)
Takový záplava skvělých herců - a takové fiasko.
Muži, kteří nenávidí ženy (2009)
Až taková bomba to není, i když to - jako správný blockbuster - chytne a nepustí. Oceňuju "pokrokově" nastavená znaménka, nemohu ocenit schematičnost. 81%
Dívka, která si hrála s ohněm (2009)
Asi bych to nebýt jedničky neviděl, ale podle mne to zase o tolik horší není. 74%
Zářijové noci (1957)
Zářijové noci jsou na podmínky 50. let opravdu pozoruhodný film. O to je zajímavější, že jde o snímek prakticky neznámý. Ovšem ignorance v tomto případě docela dává smysl - v minulém režimu film diskreditovaly osoby tvůrců, emigrantů - režiséra Jasného a scénaristy Kohouta, po roce 1989 byl nepoužitelný pro svůj umírněný reformně komunistický étos. Pavel Kohout nicméně zřetelně scénářem ukazuje, že se už v této době (jde o období těsně po odhalení Stalinova kultu v roce 1956) zbavil největších iluzí o systému. Divadelní hra, která byla předlohou pro film, byla prý dokonce napsána již v roce 1954. Reálnou tvář společnosti, sděluje film, nenajdeme mezi hesly nebo u vedoucích funkcionářů, ale u malých, konkrétních lidí (Brodský, Menšík, Mareš), kteří si o věcech myslí svoje. Ve větších i menších rolích se zde představuje řada i později významných herců, i když se nedá tvrdit, že by některý z nich předvedl výrazně nadprůměrný výkon. Od režiséra Vojtěcha Jasného jsem zatím viděl jediný film, který je podle mne lepší, než Zářijové noci. Pochopitelně mám na mysli Všechny dobré rodáky. Ostatní jeho snímky, včetně slavného Kocoura, mi přijdou být slabší.
Memento (2000)
Velice zajímavý snímek je pro mne osobně totálně zabit hlavním představitelem Guyem Piercem, který je mi krajně nesympatický, takže jsem s filmem "nešel."
Krátký film o lásce (1988)
Jen si nenechejme vnutit jakoukoliv, byť sebelépe míněnou, intepretaci tohoto filmu. Je to příběh, který stojí sám o sobě, žádný traktát nebo náboženská agitka. Jeden z nejlepších příběhů, jaké znám.
Kawasakiho růže (2009)
Pěkný film to je. Slavně vybojoval třicet osm let starou bitvu s...ehm, s čímpak to? se zlem? se slabostí těch druhých? se zjednodušeným viděním minulých vin a zásluh? Ještě, že dnes je tohle staré zlo bezmocné, sice se slušným důchodem, ale hlavně, že ho nebojácně pojmenujeme a ukážeme. A za dalších čtyřicet let se dovíme, jak jsme to měli se zly své doby tenkrát my. (- Ovšem, může pojmenovat zlo své doby režisér, vystupující v reklamě na Komerční banku? - Možná může, ale zatím se tomu ani nepřiblížil.) Jinak klobouk dolů před panem Chudíkem, který zahrál svého Antisovu magicky. A Daniela Kolářová je na stará kolena nevýslovná herečka.
Mamba show (2010) (pořad)
Nechci zraňovat něčí city, ale tohle je opravdu strašné. Pokud má tahle hrůza nahrazovat Krausovu talk show, tak to je mi líto všech zúčastněných. Kromě Haliny Pawlovské, která by mohla mít trochu sebereflexe. Ale chápu, účty je potřeba platit.
Prokletý ostrov (2010)
Solidní atmosferický film, který chvílemi vypadá, jako by byl natočen v době, kterou zobrazuje, tedy v polovině 50. let. Že má Scorsese blízko k Hitchcockovi, jde poznat, ale žádné přímé odvolávky jsem nezachytil. Překvapivě jsem byl schopen procházet dějem s DiCapriem, kterého moc nemusím, ale tady si u mne spravil reputaci. Trochu jsem nepochopil jaký význam má ve filmu Mahlerův juvenilní Kvartet pro smyčce a klavír, který měl tuším veřejnou premiéru až v 60. letech, a tak by jej DiCapriův Teddy neměl znát. 83%