reky

Velká slabota. Původně zde byl dlouhý komentář o tom, co je všechno na tomto filmu špatně, ale myslím, že je zbytečné všechno vypisovat. Klidně se přesvědčte sami. Nejnudnější hodina a půl (ano, ani jsem to nedokoukal) poslední doby.

Rozhodně nejslabší díl - alespoň co se filmové podoby týče. Ona, co si budeme povídat, i knížka je oproti pátemu dílu kvalitativně níž, ale že se film takhle nepovede, bych nečekal. V podstatě se dá rozdělit na tři části - první, která má asi 105 minut a během níž řeší postavy své vztahy a problémy. Samo o sobě by mi to snad ani nevadilo, pokud by byl děj proložen nějakými zajímavými scénami (famfrpál a těch pár vzpomínek, které Harry "navštíví" jsou strašně málo), tady však pusto prázdno. Další část má asi 20 minut a je naplněna pátráním po viteálu - dobrá, už lepší, ale nic z čeho bych padl na zadek. No a těch zbylých pár okamžiků připadá na konec, který je zároveň největším Yatesovým selháním - totálně bez emocí, jeden by řekl bez koulí. Nevim, co se stalo, ale ve Fénixově řádu se finální část podle mě velice zdařila, o to větší je to zklamání. Vůbec celý film mi přijde takový nijaký, bez vlastního ksichtu a bude to nejspíš první díl z celé série, na který se nepodívám znovu. Cuarón prostě stále vládne a při pohledu na jméno reřiséra na dvě části rozpůleného sedmého dílu mám pocit, že tomu tak zůstane.

Doufám, že na další Curtisův film nebudeme muset čekat dalších 6 let... I když na druhou stranu, jestli bude točit jen takhle povedený filmy, bude se alespň na co těšit. Tentokrát servíruje výbornou podívanou navozující optimistickou náladu a příjemný pocit v podstatě od začátku do konce. Z mého pohledu se nejedná o typickou komedii, u které diváka drží především jednotlivé gagy a vtipné situace. Jistě, tady jich je také požehnaně, ale mnohem víc mě vzala celková nálada snímku budovaná jednak výbornými herci, jednak perfektní hudbou. Komu sedí rock nebo obecně kytarová muzika, přijde si na své, určitě však nejen ten. A abych nezapomněl - za jednu z nejsilnějších scén paradoxně považuju tu, kde rock zrovna nehraje prim. Když totiž rozehrál své představení mistr Morricone (doufám teda, že si to nepletu s něčim jinym), šel jsem skoro do kolen. 87%

Nejsem si jistej, jestli je to "legendary", ale "awesome" určitě. Seriály zas tolik nesleduju, takže k HIMYM jsem se dostal až teď, a nutno říci, že bych se připravil o dost, kdybych se býval konečně nerozhoupal (spíš, kdyby mi kamarád sitcom nepůjčil). Skvělá zábava (alespoň cca do půlky 2.série - komentář případně aktualizuji), skvělé příběhy - zvlášť můžu ty, kde jsou dějové linie jednotlivých postav odvyprávěny odděleně, aby se na konci protly. No a nesmím zapomenout ani na postavy. Barney samozřejmě vládne, výborní jsou i Ted, Robin a Marshall. Lily mi přijde trochu slabší, ale partu rozhodně nekazí. UPDATE po 4. sérii - ano, jak tu někteří zmiňují, některé vtipné situace (resp. jejich základ) se v určité míře opakují, ale je to z mého pohledu dávkováno tak akorát, že se mi seriál v žádném případě neokoukal. Pokud bych měl ohodnotit každou sérii zvlášť, volil bych následovně: 1. 100 %, 2. 95 %, 3. 100 %, 4. 90 %, takže na 5 hvězd to pořád v klidu je, byť mi pár epizod čtvrté série přišlo slabších. ----------------- Pátá a šestá série o dost slabší, to věčný moralizování je místy k unudění. Hvězda dolů

Prcičky - model 2008, šmrnclé Road tripem atd., takže vlastně těžká vykrádačka. Za pár dobrých gagů, Jamese Marsdena, jehož postava je však pouze Stiflerem v bledě modrém, a Setha Greena 35%. --------------- Celkem jsem týhle blbině křivdil, napodruhé to byla solidní zábava, byť je to prostě předvídatelný a charaktery jsou výrazně stereotypní. dobrý 3*

Pecka, pecka, pecka, vynikající film, i když tím hlavním, co ho zdobí, je parádně zvládnutý závěr. Jedná se o příběh muže, jehož život se od jisté chvíle, kdy měl zkrátka štěstí, odvíjí skutečně raketovým tempem. Zajímavé je také sledovat, že vlastně za všechno, co získal a čeho dosáhl, může být vděčen jednomu okamžiku, jednomu dá se říci náhodnému setkání, které změnilo dokonale jeho život. Podobné jako v tenise - pád míčku na jednu či druhou stranu sítě může ovlivnit celý zápas. Ono přirovnání bylo mimochodem skvělým nápadem a filmu přidalo. Příběh se od zmíněné chvíle neodvíjí zas tak překvapivě, milostný trojúhelník není nijak neotřelé téma, ale je podáno takovým stylem, že prostě nenudí, a já jen čekal na další a další situace, které bude muset hlavní hrdina (Meyers to mimochodem zahrál podle mě hodně dobře, zejména závěr!) řešit. Samotné rozuzlení, tedy to, jak se Chris rozhodne se svou situací skoncovat, mě v první chvíli hodně překvapilo, ale poté, co si divák uvědomí, jak se v průběhu celého snímku (a hlavně jeho druhé půle) choval a čím byl, musí uznat, že to vlastně téměř dokonale odpovídá jeho profilu. Suma sumárum, silné 4* + výborný závěr = 5*, snad jen ten sen detektiva byl lehce mimo, to bych úplně vypustil, dojem mi to však nezkazilo.

Řemeslně dobře zvládnutý film, bohužel z mého pohledu chladný, bez jakékoli přidané hodnoty a výraznějšího emociálního dopadu. Klady tedy budiž slušné herecké výkony a zdařilá Williamsova hudba, snímek naopak - kromě výše vyřčeného - trochu sráží předvídatelný příběh.

Citlivý, melancholický a poklidně plynoucí snímek, u kterého jsem i přes onu, dá se říci, rozvláčnost paradoxně s délkou neměl vůbec problém. Naopak, uvítal bych klidně i třeba o 30 minut delší stopáž, aby bylo možno jít v některých momentech, jež jsou odvyprávěny přímočařeji, ještě více do hloubky. To se týká zejména postavy Candy a jejího vztahu s Homerem, který by si podle mě zasloužil více prostoru. Jinak nemám výhrad a u zbývajících kritérií hodnotím vesměs kladně, co se hereckých výkonů týče, tak bych kromě tří hlavních hvězd neopomíjel ani Delroye Linda v roli pana Rose. Zatím silnější 4*

Tady není moc o čem. Snad jen, že jsem se na tenhle film chystal poměrně dlouho. A i téměř osm let po oné události je Let č. 93 snímkem naprosto strhujícím, a to i přesto, že divák ví, jak dopadne. Kromě scén ze samotného letadla oceňuji i záběry z centra pro řízení letového provozu, kdy jen z pohledu na obrazovku radaru mrazilo.

Příjemná podívaná, nic víc, nic míň. Nějaký hlubší dopad ve mně film nezanechal. Vše působí už od začátku tak nějak načančaně a líbivě. I když tu pár drsnějších scén je (úvod, oslepování dětí), oproti Městu bohů jsou však přeci jen pasáže odehrávající se ve slumech trošku "soft" a je vidět, že to tvůrci v této oblasti nechtěli nijak přepísknout, aby byl snímek koukatelný i mladšími diváky a byl celkově přístupnější. U mě tak vítězí spíš forma nad obsahem, audiovisuální stránka je totiž rozhodně zdařilá, dobře vybraná hudba a okamžiky ze studia proložené Jamalovým životem mě bavily (třeba ten Taj Mahal). Vůbec celý film mě bavil a rychle utekl, proto solidní 4 hvězdy, něco navíc, co by mě přinutilo dát absolutní hodnocení, jsem však na první zhlédnutí ve filmu nenašel. Ještě si na závěr dovolím rýpnutí - Benjamin Button je trochu jiná liga (samozřejmě vyšší), takže alespoň podle mě měla být soška za nejlepší film někde jinde.