Lennie

Od začátku jsem se snažila oprostit od toho, že jsem četla knižní předlohu. Po několika minutách to bylo naprosto zbytečné, protože film bere dech nejen svým mistrovským příběhem, ale i hereckými výkony (obzvláště ze strany Anthonyho Hopkinse, který zahrál roli psychopata Lectera neuvěřitelně přesvědčivě) a záběry kamery. Na filmu je skvělé, že prostě nemá hluchá místa a já jsem díky tomu seděla jako přikovaná a jen jsem tiše zírala.

Menší hodnocení ani dát nejde :) Zaslaná pošta je Pratchettovina jako vyšitá, díky jejíž knižní předloze jsem získala slabot pro pana Rosreta a golemy. Filmový přepis byl krásnou třešničkou na dortu se vším všudy. Přestože se knihy nedržel tak poctivě jako Hogfather, vypíchl to nejdůležitější, dal tomu Zeměplošský nádech skvělým scénářem, kulisami, hereckým obsazením, efekty a hudbou, a některé maličkosti se mi líbily i více než z pera pana Pratchetta (nepříklad fakt, že pošta nebyla zpožděna o více než sto let, ale o čtyři roky (přestože to pak zastínilo vtípek svatby Tomáše Úpravníka :)), nebo závěrečné rozdělení majetku (SPOILER: Původně dostal celou semaforovou společnost Vlahoš, ve filmu převzala semafory Adoráta a Vlahoš zůstal u pošty), nebo drobnost, že trhání známek nevymyslel Vlahoš, ale Slavoj). Skvěle bylo vybrané i herecké obsazení, obzvláště Krasomila Adoráta Srdénková (Claire Foy) a Nadosah Pozlátko (David Suchet). Hlavní hrdina Vlahoš von Rosret v podání Richarda Coyla se mi do této role zpočátku příliš nehodil, ale teď už si tam neumím představit nikoho jiného. Snad jediný herec, který mi prostě nezapadal je Charles Dance jako Vetinari...prostě tam pořád vidím Jeremy Ironse. A vlastně mi už vůbec nevadí, že Zeměplocha nemá takovou popularitu jako třeba Pán Prstenů nebo Harry Potter...kdyby z toho byly komerčně propagované filmy, asi by trochu ztrácely na hodnotě.

Výjimečně mi je skutečně líto, že jsem četla knižní předlohu, protože pozměněné drobnosti mi zkazily dojem z celého filmu. Tedy, zpočátku jsem si myslela, že to jsou drobnosti (nepříklad, že Pantoufle nebyl klokan, ale králík), ale když se Vianniným nepřítelem stal starosta a ne kněz (jehož závěřečné obžerství bylo skutečně krásně vylíčeno) a celý konec prošel radikálními úpravami, už se mi to nezdálo jako detaily. Ale na druhou stranu, kniha je pouze obrazem k filmu, který je krásný, točený v hezkém prostředí a příjemně obsazený. Je zde krásně vidět změna v životě obyvatel, kterou způsobila Vianne, Anouk a jejich čokoládový krámek.

Ač z toho sentiment přímo tryská, nemohla jsem dát míň. Film samotný je tak za tři, jeho myšlenka, která nutí člověka nad sebou uvažovat je za jednu navíc. A jelikož mám ráda Helen Hunt, Kevina Spacey i Hayley Osmenta a jelikož to pro mě bude ještě dlouho vzpomínka na nezapomenutelný kurz, jehož motivačním videem byla sestříhaná verze Pay it forward, musím ještě jednu hvězdičku přidat.

V rámci hodiny angličtiny jsme se dívali na animované Orwelovo nejznámnějí dílo...byla jsem spokojená :)

Vzpomínky na Afriku zanechají hlavně silný dojem z hudby a přírody, v níž je příběh natočen. Když se k tomu přičte ještě skvělá Meryl Streep a vynikající Robert Redford, kteří sehrávají působivý a dokonce i realistický příběh, vznikne tak něco nezapomenutelného.

Dolly má skvělou choreografii, dokonalé písně, a to jak hudebně, tak textově. Příběh je skvěle zamotaný, romantický, vtipný...ale možná trochu protahovaný dlouhými písněmi. Přesto se nemůžu vyhnout srovnání s Funny Girl, která má podle mého lepší příběh, po němž ve mně zůstala nějaká stopa...viděla jsem tyto filmy hned po sobě, a z Funny Girl jsem byla dojatá, z Dolly nadšená, ale drobět rozpačitá.

Možná si o mě pomyslíte, že jsem cvok, ale mně se Barbra Streisand líbila mnohem více jako Fanny, než jako tolik opěvovaná Dolly. A celý příběh též. Krásné písně, skvělé choreografie...a hlavně mnohem více dojmů.

Dívala jsem se na to jen kvůli tomu, že scénář napsal můj oblíbenec Nick Hornby. Jinak mě film spíše zklamal. Peter Sarsgaard si prostě nezískal moje sympatie a celý příběh byl prostě zvláštní. Dlouho jsem měla pocit, že hlavní hrdinka dělá správnou věc, přestože jsem zcela pro vzdělání, ale když se pak vše otočilo, trochu mě to zaskočilo. A rozpačitý pocit nepřekonala ani usměvavá hlavní hrdinka ani Dominic Cooper, který v roli "záporňáka" (ano, nebyl sice přímo záporný, ale na mě tak působil) zářil.

Umění Pixaru vměstant tak moc do šesti minut je neuvěřitelné. Obvzlášť, když to je ještě okořeněné skvělou animací, hezkou hudbou...a přitom všechno beze slov.