Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye

(1001) Expresionismus (impresionismus?) ve své ryzí podobě. Podobností s Carmillou jsem nenalezla mnoho, respektive kromě upírského motivu asi nic, ale zase jsem nalezla jiné věci, které mě naprosto zabily do sedačky. Všechny scény se stíny jsou dokonalé. Celý film bych připodobnila ke čtení dlouhé, ponuré, monotónní a proklatě kúl (či out) básně. Co ale nechápu, proč se v češtině v názvu objevule David Gray, když je to celou dobu Allan. (31.10.2008)

Jsem tímto snímek naprosto zhypnotizován a fascinován. Popraskaná, depresivní atmosféra, umocněná ještě svou němostí. Jsem fascinován podáním snímku divákovi. Zlehka, ale přitom děsivě. Jsem uchvácen filmovou zručností Dreyera a všech mistrů hororu. Kritika snímku v té době je pro mě nepochopitelná, jelikož toto je diamant. Vampyr není snímek o upírovi, ani o upírech. Film je upír sám. "Jako by to byla nakažlivá nemoc, upírova rozkoš z krve se přenese na jeho oběť, a tak se nevinná lidská bytost sama stane upírem." (12.04.2013)

Konečně může Dreyer rozvíjet téma, kterému skutečně rozumí - účinek filmového obrazu. Protože zatímco vypravěč lhát může, obraz ne. ____ Hlavní hrdina vypadá jako H. P. Lovecraft. Tvrdím, že nejde o náhodu. Že tato „součinnost“ obou pánů svědčí o svébytném a neustálém propojování všeho se vším. Považte, že sci-fi vzniklo z hororu, fantasy z hrdinské a rytířské epiky, všechno je motivováno sexuální frustrací dle Freuda a už tisíce let splácíme dluh písemnictví Mezopotámie. (22.09.2008)

[8,5/10] (Ch. T. Dreyer - Filmproduktion) (Čb. /// Produkce: Carl Theodor Dreyer, Nicolas de Gunsburg (Julian West) /// Scénář: Carl Theodor Dreyer, Christen Jul podle povídky Za temným zrcadlem Sheridana Le Fanu /// Kamera: Rudolph Maté, Louis Née /// Hudba: Wolfgang Zeller) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.12.2009)

Toto mě zcela minulo. Ten film je vyloženě divný, zmatečný, a především - ó ano - zoufale nudný. Přísahám bohu, že už bezprostředně po dokoukání nemám ponětí, o čem to vlastně celé bylo. A nevycházím z údivu nad tím, že se to hlásí k Le Fanově Carmille - proboha, nejenže to s ní nemá nic společného, tenhle film je v podstatě zcela prost jakýchkoli upířích motivů, pokud k nim tedy nechcete počítat jakousi obskurní bichli ("Die seltsame Geschichte der Vampyre"), kterou hlavní postava v několika nekonečných záběrech čte. Posledních 15 minut je řekněme obstojných, ale za sebe nemám problém prohlásit, že mi je tenhle film - třeba už jen tím směšným herectvím - vysloveně protivný. (23.03.2013)