Kdo to hodil, pánové
Hey, Mister, let's play
Kamera:
Vladimír MalíkVOD (1)
Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Jeden je malý a hloupoučký. Druhý protáhlý a vychytralý s mlsným jazýčkem. Jednoho dne se potkali u Kolína a dali se do řeči. Po dlouhém klábosení o tom, jak měli geniální předky a příbuzné zjistí, že jsou bráchové a začnou si spolu hrát. Prožívají spolu mnohá dobrodružství a hry, které však nejsou ze strany toho většího zrovna čestnou zábavou. Ale malý medvídek to snáší vcelku dobře a tak oba navozují řadu úsměvných situací. (stub)
(více)Recenze (170)
Moje máma dělá reklamu, jeho máma dělá reklamu, můj tatínek "muuuf", jeho tatínek "muuuf", můj strejda je "papadadá", jeho strejda "papadadá", má babička, jeho babička, dědečkové mazaní a oba z Kopidlna, to znamená... to znamená... ty Kubo, že my dva jsme asi bráchové! Bráchové! - A to je jedno, ať jsme bráchové, pojďte pane, budeme si hrát! Geniální a nesmrtelné! ()
Tenhle večerníček nikdy nepatřil k mým oblíbeným. Jako dítěti se mi nelíbila animace, přišla mi smutná. No a především mě štval ten větší medvěd, který byl pěkná potvora a jen menšímu a důvěřivému medvědovi škodil. Když jsem se po mnoha letech mrkl na pár dílů s dcerkou, jen jsem se utvrdil v mém názoru a osvěžil si mlhavé vzpomínky. Navíc se nelíbil ani mé dcerce a po pár dílech jsme s ním skončili. ()
Mohl bych chválit neotřelé a originální animace, legendární znělku, nadčasový humor i fantastický dabing pánů Rudolfa Deyla ml. či Františka Filipovského. Ale to by bylo zbytečné. Já jen napíšu, že na těchto dvou vykutálených medvědech jsem v 80. letech u televize vyrůstal a tak mají vysoké hodnocení jisté. ()
Sice jsem měl už od dětství pochybnosti o tom, že by se ten malý trouba nechával tak setrvale využívat tím větším manipulativním podrazákem, sobcem a - když nebylo po jeho - sabotérem (v dětství jsem tomu samozřejmě říkal jinak;)), ale co naplat, díly ve kterých táhnou za jeden provaz jsou dokonalé. Pan Pojar svými několika výtvarně svébytnými postupy vytvořil za pomoci hlasů pana Deyla a později pana Filipovského úžasně imaginativní zábavu nejen pro děti. A hudba, samozřejmě hlavně titulková skladba, Wiliama Bukového je nezaměnitelná. Tedy byla, do doby než ji ukořistila nejmenovaná půjčovací - podle způsobu prezentace svých produktů - v podstatě charitativní organizace:P Plnou palbu medvědům dát nemůžu, ale klasika to nepochybně je. 80% ()
Žánrově de facto neuchopitelná, nadčasová a všepojímající záležitost. Antipohádka, která jako jedna opravdu z mála učí, že v životě vítězí vždy ten „vypečenější". Nerovný, ale dojemný souboj naivity a vyčůranosti. Ve fantazijním gejzíru propluje divák nespočtem sfér lidského konání (odkazy hudební, literární...) včetně politické a sociální satiry: „...vynalezl jsem povodeň na knoflík...jednou, až přijde nějaký velikánský mizera, tak to potopím všechno..." nebo „Musím někam zavolat.... A kam? ...Někam vejš." Jestli jste medvědy dlouho neviděli, podívejte se na ně znovu. Výtvarná kouzla, hudba, zvuk.... Klaním se poctivé práci mistrů, jejíž výsledky baví diváky všeho věku. Podle mě jedno z toho opravdu nej a nej, co kdy běželo a ostatně stále „běhává" na plátnech kin. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (9)
- Znělku zremixoval Adam Svatoš (Kato) v písni „Víkendoví emsís“ od Prago union. (Nathaniell)
- V díle „Jak jeli k vodě“ je vloženo podprahové sdělení (informace na obrazovce trvající zlomek vteřiny) "HLASUJI PRO MÍR". (pan.Kaplan)
- Medvídci si vykají a oslovují se pane. Přestože hned v prvním díle dojde k objevu, že jsou bráchové a utvrdí to tyknutím a zvoláním „to znamená ty kubo, že mi dva jsme bráchové“. Přesto si celý seriál dál vykají. (sator)
Reklama