Pojďte pane, budeme si hrát

První díl příběhů dětsky nevinného malého medvěda a jeho zralejšího a vykutálenějšího parťáka zaslouží absolutorium. Neuvěřitelná klasika. Nabité nápady, fantazií, lehkostí, hravostí, s vícevrstevnatým obsahem, který úplně docení až dospělý divák, a v neposlední řadě se skvělým Deylovým dabingem. Z druhého dílu série se vytrácí dynamika vztahu mezi oběma medvědy a bohužel mizí i magická surreálnost a košatost příběhů. Už to sice není geniální, přesto to ale zůstává nadprůměrné, a to díky zachované úrovni "přeměňovacích" gagů. (12.10.2011)

Zasloužená klasika české animace. Pojarovi se až neskutečně krásně podařilo spojit zajímavou a originální vizuální stránku s úžasnou hravostí, nenásilným poučením a přitom udržet kvalitu na takové úrovni, že jak děcko tak i dospělák si v tom najdou to své. Jednotlivé epizody, které v průběhu mnoha let postupně vznikaly, spojuje až neuvěřitelná vyrovnanost, které nijak neuškodila ani pozdější změna vypravěče. (28.12.2009)

Není to žádný skvost jako Krteček, nebo tak, ale ta obrovská dávka invence tvůrců se prostě ocenit musí. K tomu je v tom tak jasně vidět zneužívání slabších, že snad lepší příklad neznám. Pohádky by měly především poučovat a v tomhle případě je to dětem podané tak skvěle, že už to snad lépe nešlo. 80% (11.12.2016)

Bohužel, příběhy dvou medvídku od Kolína s emi nelíbili kdysi, nelíbí se mi ani teď a už se mi asi ani nikdy líbit nebudou. Důvodem je nejspíše to, že mi jejich humor nepříjde až tak humorný a jejich příběhy až tak zajímavé. Ale jinak je Břetislav Pojar skvělý režisér, na tom nezmění nic ani moje antipatie k této sérii. (17.01.2011)

Sice jsem měl už od dětství pochybnosti o tom, že by se ten malý trouba nechával tak setrvale využívat tím větším manipulativním podrazákem, sobcem a - když nebylo po jeho - sabotérem (v dětství jsem tomu samozřejmě říkal jinak;)), ale co naplat, díly ve kterých táhnou za jeden provaz jsou dokonalé. Pan Pojar svými několika výtvarně svébytnými postupy vytvořil za pomoci hlasů pana Deyla a později pana Filipovského úžasně imaginativní zábavu nejen pro děti. A hudba, samozřejmě hlavně titulková skladba, Wiliama Bukového je nezaměnitelná. Tedy byla, do doby než ji ukořistila nejmenovaná půjčovací - podle způsobu prezentace svých produktů - v podstatě charitativní organizace:P Plnou palbu medvědům dát nemůžu, ale klasika to nepochybně je. 80% (25.01.2015)