poster

Dívka

  • španělský

    La joven

  • anglický

    Young One, The

Drama

Mexiko / USA, 1960, 96 min

Režie:

Luis Buñuel

Předloha:

Peter Matthiessen (kniha)
(další profese)
  • Anderton
    ****

    Nebol by to Bunuel, aby aj v prípade filmu zameraného na rasizmus, nevymenil zbytočný sentiment za svojský cynizmus. Frázami ako nigger alebo white, či black trash sa to tu len hemží. A vy budete raz nenávidieť toho, a inokedy zase onoho belocha. Pretože falošný moralizmus a pokrytectvo je rovnako príšený ako priamočiare násilie a to druhé vyplýva z toho prvého. Bunuel neprezrádza vek dievčaťa, ale ponúka geniálne scény ako jej prechádzku v lodičkách kombinovanú s detským poskakovaním. No a čo Miller? Aká je jeho skutočná motivácia? Nie je jeho náhle precitnutie iba strachom zo závažného a oprávneného obvinenia zo strany kňaza? Bunuel necháva viacero otázok otvorených, ale tých správnych, nad ktorými by mal divák po filme popremýšľať.(9.8.2017)

  • tomtomtoma
    *****

    Film Dívka vystrašeně a s bolestivým výkřikem strhává masku přetvářky a smutně se rozhlíží po neutěšeném morálním stavu společnosti. Pečlivě udržovaná americká bohabojná spořádanost je chycena do vlastní pasti na pytláky, pudové instinkty nemají v skálopevném přesvědčení o své vidině pravdy žádné překážky a tvrdě se dostávají ke svým zájmům. Superego je částečně funkční pouze ve strachu o vlastní bezpečnost, rovnováha se hlídá se střelnou zbraní v ruce. Luis Buñuel v anarchistickém opojení zanechává spoušť ve ctihodné podstatě, obřadně rozebírá bílé ochranné zdi pokrytecké morálky, píská smutnou píseň o agresivitě rasismu a s rozpačitým vzrušením pokukuje po ještě nezralém půvabu dívčího těla. Zloba, zášť, předsudky, chtíč, sadismus, nedůvěra, povýšenost, život se po krátké siestě probudil do existenciálního rozechvění a nic nezůstalo na svém původním místě. Dobro přestává být dobrem, zlo není pouze zlem, jistota je zdáním, slovo se stává obviněním, pocit může být zločinem a laskavost není očistným vykoupením. Hlavním objektem zájmu je Evalyn (pozoruhodná Key Meersman), osiřelé dospívající děvčátko. Školou nepolíbené a bezelstné dítko se instinktivně schovává před lichotkou. Její vnitřní svět je rozerván chaosem, ve kterém nedokáže najít žádný bezpečný úkryt a chtíči je vydána napospas. Dalším objektem zvídavého zájmu pokrytecké morálky je Traver (zajímavý Bernie Hamilton), opatrný černošský hudebník. Falešné obvinění, vycházející z ublížené osamělosti, ho vyhnalo na životní odyseu. Rasismus je háklivý na barvu kůže, pravdu má pod kontrolou bělošský bůh. Rovnováha se udržuje výhružkou a odhodláním. Smutek se zahání jazzovým klarinetem. Hlavním činitelem událostí je Miller (dobrý Zachary Scott), správce ostrovního revíru pro lov kachen. Nesmlouvavě hájí své výsostné území životního prostoru, negr není člověk a mladé holčičky musí poslouchat dobře míněné rady rozumného dospělého. Ústupek humanistické smířlivosti není bohulibým činem, ani šlechetností ducha, nýbrž jen úpěnlivou snahou o procedurální vykoupení se z vlastního hříchu. Touhy nelze bez vybití přemáhat a pocit provinění vždy najde svoji obhajovací řeč. Důležitou postavou je reverend Fleetwood (sympatický Claudio Brook), přijíždějící na ostrov vykonat povinné křesťanské obřady. Je humanistickým řádem života, přesto ani on není bez stopy rasismu ve svém srdci. Je rozohněn, přesto nemá neomezenou autoritu a úzkost duše je ve vlastním zájmu nakloněna k určitým kompromisům. Posledním aktérem komorního existencialismu je Jackson (zajímavý Crahan Denton), Millerův kamarád a lodní spojení s pevninou. K bělošským pokleskům proti mravnosti pohlíží shovívavě, k černošskému obvinění používá jakýkoliv prostředek, vedoucí k přísnému potrestání. Rasismus má pevné kořeny civilizačních tradic. Dívka se dokáže uvolnit ve chvílích odlehčení, přesto střet vášní netouží po milosrdenství. Pokrytectví americké společnosti má své přírodní zabarvení, Buñuel dráždí a útočí proti morálnímu úpadku, obrazová poetika dokáže zachytit rozervanost střetu rozdílných vášní. Život touží po své důstojnosti a Dívka po svobodě.(12.4.2019)

  • kaylin
    *****

    Trochu jsem se třásl z toho, co mám od Luise Buñuela čekat, ale tohle je naprosto něco jiného, než jsem si myslel. Hlavně to není nic surrealistického, ale naprosto realistický film, který má nesmírně silnou výpověď. Krásně zahrané postavy a ukázka toho, že předsudky a nenávist jsou silné motory. Ale možné, možná někdy nevítězí.(31.3.2015)

  • liborek_
    ****

    Těžko uvěřit, že tento Bunuelův snímek je téměř zapomenut, přitom jde o jeden z nejlepších filmů, týkajících se rasismu, zakořeněných předsudků a nenávisti, jaký jsem měl možnost vidět. A aby toho nebylo málo, střet bílého muže s barevným je okořeněn jiným zásadním tématem - pedofílií. Ta je sice celou dobu divákovu oku skryta, ovšem neustále je přítomna v postavě Millera, ochránce 13-14leté dívenky Evalyn - sirotka, kterému nedávno zemřel dědeček. Příběh se odehrává na ostrově, kam se uchýlí černý muzikant Traver, jenž prchá před rozvášněným davem, který jej chce neprávem lyčovat za znásilnění, ke kterému nedošlo... Malá Evalyn vyrůstala v odloučení od okolního světa a nechápe předsudky, které vůči Traverovi má Miller nebo na ostrov dorazivší Jackson s reverendem Fleetwoodem. Velkým kladem tohoto filmu je fakt, že Bunuel nám nepředstavuje tradiční černo-bílé postavy, kde bílý je ten rasista a černý onen nešťastník, kterého všichni nenávidí. Postavy jsou komplikované a naprosto uvěřitelné - tak jak by to mělo být. Za zmínku stojí herecký výkon mladičké představitelky Evalyn. Film ve své době propadl - snad pro tu komplikovanost postav, snad proto, že nebyl správně pochopen. Každopádně dnes je The Young One téměř neznámým kouskem, což je velká škoda.(10.7.2007)

  • Martin741
    ****

    Luis Bunuel a rasizmus -teda Bunueal ako rezisera mam zakodovaneho ako artoveho rezisera, ktory dost casto riesil nabozenstvo - rovnako ako isty Bergman. Tuna sa ale Bunuel rozhodol riesit obvinenie cernocha zo znasilnenia belosky a na rasovych predsudkoch a rasizme natocit film. Realie ostrova su krasne, vyborne dialogy opat vladnu aj tuna, reziserslky namakane. A to som si myslel, ze o rasizme som viedl uz dost -zacalo to In the Heat of the Night : 80 %(20.2.2018)

  • - Herečka Key Meersman, která hrála hlavní roli dívky, měla v době natáčení 13-14 let a neměla žádné zkušenosti s herectvím. (raininface)

  • - Film byl ve své době neúspěšný a byl napadán ze všech stran. Jeden harlemský deník dokonce napsal, že by měli Buñuela pověsit za nohy na lucernu na Páté avenue. (raininface)

  • - Film byl natočen v Mexiku v kraji Acapulco a v ateliérech Churubusco v hlavním městě Mexiko. (raininface)