Reklama

Reklama

Andaluský pes

  • Francie Un chien andalou (více)
Krátkometrážní / Experimentální / Fantasy / Psychologický
Francie, 1929, 16 min

Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (404)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Esence surrealismu. Formálně dokonalá - kupříkladu geniální střihový přechod ze záběru, kdy břitva přejíždí přes otevřené dívčí oko na záběr podlouhlého mraku zastiňující svítící měsíc (důkaz toho, že Luis Buñuel byl skvělý filmař již v době vzniku jeho debutu). Významově mnohovrstevná - v intencích zásad surrealistického manifestu potlačena entita racionality. Kompozice snímku funguje jako volný tok zcela iracionálních výjevů plných znepokojivých významů, jakýchsi náboženských vidění, bizarních halucinací, sexuálních a násilných mene tekel, předeher groteskní Apokalypsy. Mohou nám mravenci vylézající ze stigmatu v dlani říci cosi konkrétního? Mohou být symbolem zmaru, stejně jako symbolem protestu, umělecké a názorové svobody nesvázané ničím, tím méně konvencemi doby a umění... Celý snímek je záměrně poetizován, jde svého druhu o jakousi filmovou báseň, kde proud automatického textu nahrazuje proud automatických obrazů. Volné pásmo proudu nevědomí... Luis Buñuel spojil své tvůrčí síly s jiným velikánem surrealismu Salvadorem Dalím a vznikl film, který se zapsal do kolektivního podvědomí jako znepokojivý horečnatý výraz přeceňování osvícenské adorace racionality... ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Už ten pofidérní a naprosto šílený úvod kdy L. Buňuel, na balkónu pozoruje nebe s úplňkem, současně si brousí břitvu a do toho všechny ty moc divné zvuky to naprosté tajemno a nepředvídatelnost. Místo měsíce se ale náhle objeví oko mladé ženy které rozřízne břitva vejpůl-náhle měsíc zakryje mrak a oko vyteče.! Jedna z nejnápadnějších a nejvíce šokujicích scén filmového surrealismu a vubec filmu takového. Nicménně i další scény stojí za připomenutí : Všechny ty pruhované kravaty, pruhy na krabičce, knihy které se proměňují ve zbraně, cesta z Pařížského bytu která vede přímo na mořskou pláž, spojení nespojitélného a naprosto nezapadajicího do sebe, muž tahajicí za sebou dva velké klavíry na nichž jsou dva krvavý a zdechlí osli a dva živý kneží, uříznutá dlaň která běhá po podlaze atd. Tento ranný, experimentální a silně avantgardní snímek navždy zůstane v mém srdci jako ten vůbec první, nejzařilejší a hlavně v rámci mezí ještě koukatelný! Kdo neviděl vřele doporučuji toto je ranný surrealismus společně s filmy jako "Dopolední strašidlo" od H. Richtera či Clairovou Mezihrou. Svým způsobem navazuje surrealismus na hnutí dadaistů které se rovněž tak pokoušelo demaskovat zkostnatělou společnost. Nicménně i výrazové prostředky obou směrů jsou do určité míry stejné a obdobné. Svou škodlivostí ,osobitou estetikou, šokováním, otřesením a překročením tzv. dobrých mravů má být zviditelněno omezení, kterému je jedinec podroben zažitými společenskými normami. ()

Reklama

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Luis Buñuel, Salvador Dalí .. Proříznuté oko, mouchy, useknutá ruka, prsa, a další dějové zmatky. Prostě nesourodý surrealistický chaos bez nějakého sdělení, jen snažný být iracionální a to nemám rád, protože mi to nic nedává. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Až tak neuchopitelný tenhle snímek není, surrealistické postupy, zavrhující přímé logické vazby, nemohou zakrýt protestní, protikonvenční notu. Anarchie, svoboda, setřesení okovů měšťácké svázanosti, prostor pro svébytné vyjádření vlastního přesvědčení. Dalího vliv je zcela nepřehlédnutelný, filmová řeč Luise Buñuela je tu tak až na druhém místě, nejen na svoji dobu se ale v každém případě jedná o cosi zcela výjimečného. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Surrealismus měl podle mě zůstat hezky na malířském plátně a ne se cpát do filmu, to, co funguje perfektně v jednom médiu nemusí fungovat v jiném. Nemám nejmenší tušení, co tím chtěl básník říct... Nejspíš nic a to je ten problém. Na Dalího obrazy se moc ráda podívám a líbí se mi, Dalího filmový počin hodnotím tak vysoko zejména za odvahu a snivost. Tenhle šílený zhmotněný sen je sledem naprosto nesouvisejících scének a zřejmě má v divákovi "jen" navozovat různé pocity - zhnusení, strach, extázi, ... (což se mu i povedlo). Nicméně není to můj šálek kávy, jednoduše nepochopím, PROČ být za každou cenu iracionální, co to komu přinese, jak to koho obohatí? ()

Galerie (45)

Zajímavosti (25)

  • Během promítání filmu došlo ke dvěma potratům. (formelin)
  • Na natočenie filmu si Luis Buñuel musel požičať od matky 25 000 pesiet. (paeso)
  • V roku 1960 dostal tento nemý film ozvučenie so súhlasom režiséra. Sú v ňom úryvky z opery Richarda Wagnera "Tristan a Izolda" a argentínskeho tanga. (Zdroj: sme.sk) (kacer4)

Reklama

Reklama