Režie:
Kyros PapavassiliouScénář:
Kyros PapavassiliouKamera:
Thodoros MihopoulosHrají:
Maria Apostolakea, Hristos Sougaris, Makis Papadimitriou, Stephania Sotiropoulou, Yiannis NiarrosObsahy(1)
Penelope a Isidoros žijí ve světě, kde dnes jsou milenci a následující den se teprve stěží znají. Žijí tam, kde čas neplyne, ale dny se náhodně zjevují v minulosti, budoucnosti i současnosti – pokud lze tyto pojmy vůbec použít. Jejich vztah prochází neustálou proměnou, kontinuální nejistotou, společným tápáním i ujišťováním. Někde vedle jejich světa je i ten, kde čas plyne lineárně. Z náhodného času se dá do lineárního cestovat, ale podmínky jsou záhadné a cena vysoká… Imaginativní film o paradoxech nejen časových, ale i těch, které provázejí milostné a další životní vztahy. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (6)
Divné Řecko nikdy nezklame a když k tomu připočteme dobře vymyšlený a hlavně ihned ze začátku vysvětlený zajímavý fikční svět tak jsem se po celou dobu nenudil a čekal, v jakém časovém období se hlavní postavy probudí další den. Velké překvapení. ()
Do tohoto jsem šla úplně bez jakéhokoliv očekávání a prostě jsem jen spoléhala, že synopse dostane svého slibu ale z toho nejlepšího možného hlediska, protože zněla dost šíleně a že Řecko je tak nějak přirozenou zárukou kvalitního filmového podivínství. Naštěstí se dostavil ten nejlepší možný výsledek a já tomu asi ráda přilepším. Tenhle svět, kde lineární čas neexistuje je díky bohu podán celkem divácky přívětivým způsobem a snaží se v rámci možností udržovat řád a tak nějak se společně s postavami orientovat v jeho systému. Věřím, že kdo by se v tom chtěl šťourat, určitě by našel spoustu nesrovnalostí, ale scénář byl na první pohled uchycen pevně a divák podle mě nemá příliš šancí být z toho kompletně zmaten. Takže Řecko opět splnilo úkol a dostálo své divné vlně podivnosti s poměrně slušnou grácií. KVIFF 2023 ()
- Mami můžeme mít Černé zrcadlo (seriál) (2011) ? - Ne, máme Černé zrcadlo doma - Černé zrcadlo doma: Zárodek, larva, motýl (2023) Asi v takovém duchu se nese můj názor na tento film. Zkrátka moc pěkný sci-fi námět, který ale značně pokulhává zpracováním, logickými trhlinami (jako ostatně prakticky všechny filmy o cestování v čase) a hlavně až frustrujícím nezodpovězením základních otázek, které by mělo být u mysteriózních filmů snad povinností. Nemohl jsem si nevzpomenout na jiný festivalový snímek řecké filmografie a to Norsko (2014). které lehce podobný vibe, ale reálně se jednalo o ještě mnohem nudnější záležitost. Na CSFD je pár řeckých filmů s velmi dobrý hodnocením, tak si rád v budoucnu spravím chuť. ()
Podle popisu mě ten film vůbec nezaujal, ale to je velká škoda. Ten film je totiž skvělý. Co kdyby jsi prožíval jednotlivé dny svého života v náhodném pořadí? Co když jsi těhotná žena žijící v tomto světě? Film zajímavě zachovává určitou logiku a přitom je plný vtipných paradoxu. V tomto světě s nahodilých časem se odehrává zajímavý příběh. Velice originální nápad, dobrý příběh, celkově pěkná kamera vytváří příjemné pozadí filmu. Oceňuji taky, že nám ve filmu vysvětlí proč lidé žijí v tomto světě a jak funguje, takže se divák od začátku neztrácí. ()
Film slibuje více než ve výsledku nabídne. Vztahové drama založené na pohrávání si s časem…na můj vkus trochu ohrané, i přesto jsem tam cítila velmi originální prvky viz random časy, věky atd, což cením. Herecké výkony též fajn. Bohužel však film působil až moc zamotaně a jako klišé pro náctileté (bez urážky). ()
KVIFF57: Asi největší překvapení festivalu. Opravdu jsem se připravovala na nejhorší, ale bylo to moc dobrý. Už si nepamatuju, co napsali do tý synopse, ale přijde mi vtipný, že to v komentářích máme všichni stejně. Líbila se mi kreativita, originální příběh a práce s fikčním světem. Zajímavě vystavěno, dívácky dobře srozumitelné, i když se tam pracuje s časovými liniemi. Jsem ráda, že jsem na to šla. ()