Pengabdi Setan 2: Communion

To byl tak strašně dlouhý film v poměru s tím, kolik scén tam bylo něčím zajímavých. Tam se prostě furt nesmyslně motají lidi po baráku, aniž by něčeho logicky dosáhli. Za celou dobu jsem vůbec nepochopila, co se tam má jako dít. Mohlo to mít dobrou atmosféru, být to natočené méně zmateně a více celistvě. Hlavně to teda chtělo zkrátit minimálně o dvacet minut. Nepamatuju si z toho jedinou dobrou scénu. Dvěma slovy chaotický guláš. (22.02.2024)

Pengabdi Setan 2: Communion má zatím veskrze pozitivní ohlasy a hodnocení. Já ale v tomto případě musím jít proti proudu. Jednička z roku 2017 se mi celkem líbila. Dvojka už o mnoho míň. Nepopírám, že film nabídne pár slušnejch a vydařenejch scén ale většinu stopáže jsem se spíš pronudil. Přesun do věžáku a pobíhání po něm(za mě) nebylo zrovna tou nejšťastnější volbou(stejně jako v letošním Evil Dead Rise). Pengabdi Setan 2 je sice už nějakej ten pátek venku ale na cz titulky se poměrně dlouho čekalo. Já za sebe můžu říct, že to dlouhý čekání za to nestálo jelikož za mě přišlo akorát velký zklamání. S bídou 2hvězdy. (02.11.2023)

„Plesnivé stěny betonové hrobky, umrlců steny, vyzvracené drobky.“ Místo „cinkací báby“ z jedničky nás tentokrát straší otřískaný panelák, osamoceně se tyčící uprostřed pustiny, kde dobrou noc místo lišek dávají mrtví z nedalekého hřbitova. Betonové interiéry neosobní a studené jak šroubovice Sila a depresivní víc než  La Velle, paneláky pro socky v Gomoře. V příšeří dlouhých chodeb bez oken kvete plíseň, tíseň a všudypřítomný strach. A na každém patře dvířka na pytle s odpadky (Ꙭ ?), házených do čtrnáct pater hlubokých, klaustrofobicky úzkých šachet. Občas se v nich něco i zašprajcuje. Pytle s komunálem, zmačkané tělo mladé holky nebo nešikovný démon, děsně nasraný, skrz jaký bordel to musí lézt. Druhá nejlepší adresa k bydlení i k euthanasii, hned po budově Království. UTAJENÉ OKÉNKO: [][] Je tam, kde se tulí kostra ke kostře. V neexistujícím patře. Umrlý bráška to tam Rini natře. [][] Závěr hrůzný. Kameramana posedla epilepsie a osvětlovače démon, takže zbytek filmu v půlvteřinových intervalech bliká světly. Ach jo. A ke všemu výťah opäť nechodí... (11.11.2023)

Joko Anwar je vynikajúci režisér a po vydarenej jednotke opäť pokračuje vo svojom obľúbenom duchárskom vyčíňaní. V prvej časti spustil šoky už od úplného začiatku a v druhej polovici trochu povolil. Tentokrát zvolil presne opačný prístup. A v tom vidím aj jediné negatívum, pretože počas prvej hodiny sa až príliš dlho venoval postavám v škaredej barabizni, ktoré mi neprišli natoľko zaujímavé, aby to trvalo tak dlho. Akosi som začínal zaspávať. Lenže akonáhle prišla búrka a zhasli svetlá, hlavní hrdinovia začali pobehovať po temných chodbách s baterkami, a divák len čaká, čo a kedy na nich vyskočí. Atmosféra sa dala krájať a režisér bravúrne stupňoval tlak, pridával čoraz viac a viac duchov, živých mŕtvol a zjavení, takže v konečnom dôsledku je z toho asi najdesivejší tohtoročný horor. Síce som sa nezľakol až toľko krát ako naposledy, ale cítil som príjemné mrazenie (čo sa mi stáva asi pri jednom horore zo 100), takže v niektorých scénach sa režisér prekonal. Len škoda, že ten úvod neosekal aspoň o pol hodiny, vtedy by som totiž nad plnou paľbou neváhal. (30.10.2022)

Neviem, no mne to prišlo lepšie ako prvotina. Jednotka sa ťahala, pokračovanie prinieslo temnejšiu atmosféru. Kvalita spracovania opätovne na výbornú, tu sa dá naozaj málo čo vytknúť, pričom jediné čo ma napadá, je nedostatok gore scén, ktoré má táto krajina proste v krvi. Určite minimálne ľahší nad priemer, alebo silno silné tri. (15.11.2022)