Obsahy(1)
Jak to bylo, šéfe? To je otázka pro Zdeňka Pohlreicha v nové kuchařské show, která odhaluje nejen zákulisí pořadu Ano, šéfe!, ale také recepty atraktivních kuchyní různých koutů světa. (TV Prima)
Recenze (16)
Trochu nešťastná kombinace dvou potenciálně slibných pořadů - jednak ohlédnutí za veleúspěšným Ano,šéfe! a zároveň pohled do kuchyní, kde stojí kuchaři, kteří ví, co dělají. Stálo by za to tyhle dva formáty oddělit. Udělat jeden pořad s lidmi, kteří se objevili v Ano, šéfe! (pokud by tedy kývli na návrat před televizní kamery, což je u spousty nešťastníků asi vyloučené) a druhý pořad jako výlet po restauracích a hospodách, kde se vaří dobře. Takhle je jen vcelku obyčejná sbírka receptů prokládáná recyklovanými záběry z minulosti. Takže trochu zklamání. Troufnu si tvrdit, že fanoušci možná nejdřív podle názvu čekali právě přehlídku figurek a svérázných charakterů z Ano, šéfe!. Cesty, na které je osud zavedl po natáčení by totiž mohly být zajímavé. ()
Kdyby zůstalo jen u toho, že nás profesionálové nechají nahlédnout do svých kuchyní, pořadu bych tleskal — a možná i vestoje. Bohužel se ale musíme polovinu času babrat v naskriptovaných scénkách na téma „jak to bylo, šéfe?“, když jsi přišel do hospody, kde měli hoši v kuchyni ojeté pneumatiky. Nelogická a nesmyslná koncepce, která vůbec nedrží pohromadě, je dalším z dvou set padesáti osmi pořadů založených na populárním jméně podnikatele v gastronomickém oboru. ()
Pořad "Ano, šéfe!" jsem měl rád. Dodnes si někdy pouštím pár dílů, kde Zdenda hláškoval, jak bůh a člověk se i od srdce zasmál. "Jak to bylo, šéfe?" je bohužel trochu zavádějící název. Člověk by do toho očekával nějaký návrat do restaurací z jednotlivých sérií, setkání s účástníky a nějaké ty perličky z natáčení. Bohužel zde dostanete jen klasický pořád o vaření, který je prokládaný random záběry z již zmíněného Ano, šéfe... Hvězdu dávám alespoň za to jídlo, které vypadalo dobře. ()
Asi den, před psaním tohoto komentáře jsem poslouchal „Šéfa“, jak v jenom z internetových podcastů vypráví o své hrdosti a hranici, jak moc velkého kašpara je ochoten ze sebe nechat udělat. Tak jo Krokouši, určitě na tom něco bude. Takže tady máme Zdeňka Pohlreicha a jeho třistapadesátýšestý pořad. A rovnou bych dodal, dvěstěosmý pořad, bez kterého by televize nebyly vůbec o nic chudší. Zdenál vymetá rozhovory, jako česká hokejová reprezentace striptýzové kluby a všude to stejné. Skončil jsem, protože tohle a tohle, a nebavilo mne to, protože tohle a tohle, a už bych to nedělal, protože tohle a tohle…..a sotva malá rafička oběhne jednou ciferník, jeho prostovlasá hlavička na nás vykukuje z dalšího televizního formátu, který se prakticky ničím neliší od toho, v kterém už nevyděl perspektivu. Vkládáme do hrníčku (ne toho druhého) Xkrát vyluhovaný sáček čaje....vždyť ta kamera nás přece tolik rajcuje. ()
Tak tohle se prostě nepovedlo, Zdendo.. Už i názvem evokujete a proklamujete něco zcela jiného než se nakonec servíruje.. Těžkej hybrid a recyklát ničí myšlenku, kterou by bylo hezké a vhodné vytěžit, totiž protipól k Ano, šéfe, v podobě návštěv podniků, které dnes naopak dělají české gastronomii dobré jméno.. ()
Galerie (5)
Photo © Archiv TV Prima
Reklama