Irati

Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) (03.03.2023)

Pěkná mytologicky laděná fantasy situovaná do zajímavé doby. Škoda, že o baskické mytologii česky nevyšla ani informační brožura, natož fundovaná podrobná studie. Kromě bájných či báchorečných (dříve se říkalo báječných) bytostí mě zaujala i zvířata, konkrétně třeba mlok, ať už byl skutečný nebo digitální. Živého mloka jsem v přírodě viděl jen jednou, když jsem si někdy v červenci 1970 ráno čistil zuby u jednoho horského potůčku v Krkonoších. Pamětliv toho, že jde o chráněného živočicha, jsem zubní pastu plival stranou, i když mě napadlo, že by modrozelená Fluora mohla zajímavě barevně kontrastovat s jeho černožlutým designem. – Filmový příběh končí docela smutně. Však i to pohanství křesťané převálcovali a inkvizice se svého času v Baskicku pěkně vyřádila. (10.08.2023)

I přes podle mě nízký rozpočet, jde o dívatelný počin. Ze startu jsem čekal druhého Barbara Conana, ale naštěstí se tak nestalo a přešlo do pohádkové fantasy. První půlka bylo o něco lepší, ale stále to drželo určitý standard. Po skončení filmu, jsem byl nucen název filmu projet mapama a za mě teda zasloužené 4* pro Španělsko. (18.08.2023)

I režisérův druhý počin je výborný! Irati je druhý největší smíšený (buky a jedle) les v Evropě. Zde je to jméno Lamie, bájné řecké bytosti, co byla zobrazována jako napůl žena a napůl had. Hlavním motivem je střet pohanství (je zde ještě neobvykle silně zakořeněno) a křesťanství, které jako nové náboženství nemá na růžích ustláno. Až - spoiler - s odchodem bohyně Mari nastupuje křesťanství v plné síle. Tak trochu připomínka Excalibru (odcházející Merlin představuje staré bohy), který byl o něco temnější a syrovější, avšak i zde se divák dočká sexu na pozadí plamenů a probodávání, propichování i podřezávání...jen na to očičko už nedošlo. A pak samozřejmě Tolkienova vize Lesa, který činností lidí trpí - zvuky, hlasy, třes a krvácející pařez. Skvělý vizuál (tomu by slušelo velké plátno). A v řadě symbolů a odkazů - Saturn požírající svého syna (F. Goya). Jen Eneko není Artuš, protože mnohou práci za něj musí udělat někdo jiný. Příběh, kde se zdá, že honba za pokladem je na prvním místě, avšak alespoň zde Eneko ukáže, co opravdu chce. Efektní je i příchod bouře, kdy nepadají jen kroupy. Za mne velká spokojenost - parádní fantasy. (01.09.2023)

Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. (08.05.2023)