Irati

Začíná to legendární bitvou v průsmyku Roncevaux, která sice patřila spíše k těm průměrným bojovým sekvencím, ale jestli se nepletu, je to snad poprvé, co se někdo odvážil hodit jeden ze základů rytířské kultury na plátno. A to se cení. Jenže celkem záhy film sklouzl do klasické přetahované, kterou mezi sebou vedli křesťané s pohany. Sem tam se tu mihne nějaká mytologická potvora, divák nahlédne pod pokličku baskického folklóru a něco do sebe mají i exteriéry. Jenže marná sláva, připadalo mi, že se tu toho zase tak moc neděje. Hodně se tu mluvilo a Alijo především sázel na mystickou atmosféru, kterou se mu ale dost často nepodařilo navodit. Ani herecky mě to moc neoslovilo. Škoda. S vyšším rozpočtem a lepší produkcí to mohla být pecka. Takhle je to, bohužel, jenom průměr. 50% (12.08.2023)

Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) (03.03.2023)

Po velmi nadějném začátku pojatém jako Píseň o Rolandovi z pohledu druhé strany zřejmě tvůrčí štáb zpronevěřil rozpočet na nákup dvou cisteren toluenu, pročež snímek velmi rychle zdegeneroval ve velmi neinvenční a lacinou hodinku a půl pyrenejské speleologie s poměrně nepříjemným Antrikristním odérem, takže pokud už náhodou budete mít chuť na nějaký ten legendární úsvit lokálních dějin, sáhněte raději po tomhle Hoffmanovi. (14.08.2023)

I režisérův druhý počin je výborný! Irati je druhý největší smíšený (buky a jedle) les v Evropě. Zde je to jméno Lamie, bájné řecké bytosti, co byla zobrazována jako napůl žena a napůl had. Hlavním motivem je střet pohanství (je zde ještě neobvykle silně zakořeněno) a křesťanství, které jako nové náboženství nemá na růžích ustláno. Až - spoiler - s odchodem bohyně Mari nastupuje křesťanství v plné síle. Tak trochu připomínka Excalibru (odcházející Merlin představuje staré bohy), který byl o něco temnější a syrovější, avšak i zde se divák dočká sexu na pozadí plamenů a probodávání, propichování i podřezávání...jen na to očičko už nedošlo. A pak samozřejmě Tolkienova vize Lesa, který činností lidí trpí - zvuky, hlasy, třes a krvácející pařez. Skvělý vizuál (tomu by slušelo velké plátno). A v řadě symbolů a odkazů - Saturn požírající svého syna (F. Goya). Jen Eneko není Artuš, protože mnohou práci za něj musí udělat někdo jiný. Příběh, kde se zdá, že honba za pokladem je na prvním místě, avšak alespoň zde Eneko ukáže, co opravdu chce. Efektní je i příchod bouře, kdy nepadají jen kroupy. Za mne velká spokojenost - parádní fantasy. (01.09.2023)

Paul Urkijo Alijo má za sebou pohádkový pekelný horor Errementari a tentokrát se vytasil s temnou fantasy pohádkou, která se opírá o Baskický folklór a má nádech fantasy filmů z 80.tek a rozhodně jde o kouzelnou a netradiční podívanou. Píše se rok 778 a film se odehrává v bájném a mýtickém světě, kde jsou fantasy kreatury ( vodní víla, kyklop), křesťanství a muslimové, ztracený poklad, nádherné lesy a příroda, poutavá hudba, praktické efekty a zajímavé postavy. Hezky se na film kouká, jen si myslím, že potenciál onoho světa byl větší, těch stvůr zde mohlo být více a mohlo to být brutálnější i temnější. Nejlepší scéna je v jeskyni s Kiklopem, který vypadá správně creepy a atmosféra by se tam dala krájet a zaujme i úvodní středověká rubačka s rytíři- byť měla trochu divný střih. Finále jsem čekal epičtější. Rozhodně jde o zajímavý a nevšední film, který má své kouzlo a vyplatí se vidět, ale nemůžu se zbavit dojmu, že to všechno mohlo být ještě lepší. 6/10. (16.05.2023)