Božské děti

Bacheha-Ye aseman je první íránský film, se kterým jsem se dostal do kontaktu. Film představuje sondu do íránského národa. Ukazuje nám, jak tamější lidé dovedou trávit den, když po sobě zrovna nestřílejí, nebo se veřejně ve jménu Boha neodpalují. Jeden by čekal, že se několikrát denně modlí, ale ve filmu to zapomněli zachytit. Totálně mi uniklo, kde měla být ta komedie. Já viděl film nasáklý dramatičností, kdy byly děti a lidé dohnání k naprosté soudržnosti a když se všechno sralo, tak stačilo nahodit smutná očička a hned byla na blízku pomoc. Vzhledem k tomu, že film pochází z exotické krajiny, tak se stal zajímavým a netradičním. Nevidím ho však na více než na 2*. (31.12.2012)

Hodně silný film o tom, jak jeden malý chlapec ztratil boty. Skoro by se chtělo říct, co je to za téma, ale když vezmete správné postavy, správné prostředí a správnou společenskou vrstvu, silný film se z toho udělat dá. Íránská kinematografie opět dokazuje, že z arabských zemí patří k dlouhodobě nejlepším. (06.07.2016)

Na tomhle filmu je zvláště pozoruhodné, jak je zábavný a napínavý při naprosté absenci záporných hrdinů. Zdrojem napínavosti a neviditelným padouchem je tu snad jen chudoba, ale i ona je dvojznačná... je pro Aliho a jeho blízké příčinou problémů a zároveň tou, která tříbí jejich charaktery k lásce, nezištnosti, k většímu dobru. Snímek má přitom daleko jak ke kýčovitému velebení "ušlechtilé prostoty chudých" tak ke řvavé obžalobě bohatých. Je to laskavé, smutné i vtipné a hlavně velmi lidské. (24.03.2008)

Veru, nech ma hotcikto z nas sebevacsie problemy, urcite nema ani zdaleka tak tazky zivot, ako hrdinovia tohto filmu. Popravde, ani nahodou po takomto zivote netuzim, no zaroven, trochu som tym ludom zavidel. Zavidel som im schopnost radovat sa z jednoduchych veci, zavidel som im ich dobrotu, ich uprimnu lasku jedneho k druhemu. Jasne, je to iba film. Ale aj tak. Ak existuje takato bieda, a ze ano, tak existuju aj takito ludia. Prial by som si ich par poznat. Ps.: Krasny zaver. (10/10) (11.05.2008)

Tak obyčajné, tak jednoduché, že je to na 3 hviezdy ako stvorené. No je to veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, ten každodenný zápas o život, to prežívanie. Väčšina sveta má podobné problémy, takže pre mnohých to môže byť akurát zrkadlo, no zážitok z toho bude mať asi málokto okrem nejakých boháčov, no treba si uvedomiť, že tento film tu zostáva aj do budúcnosti, že budúcim generáciám ukáže naše problémy, že sa ukáže život v Iráne, o ktorom som si nemyslel, že môže mať až tak výrazné rozdiely v bohatstve jednotlivcov. Tým pološťastným a polosmutným záverom je to obzvláštnené a človek možno aj vyroní nejakú tú slzu. (31.03.2014)