Barva ráje

Íránský film je pro mě trošku španělská vesnice a také vzhledem k lehce jiné mentalitě z pohledu nás středoevropanů jsem k Barvám ráje přistupoval poněkud obezřetně. Majid Majidi je znám dvěma svými vysoce kritiky hodnocenými snímky plných dětských herců a Barva ráje je prvním z nich. Příběh je vyprávěn velmi poklidně a pomalu, ale přesto má své silné momenty a celkově tesknost daného tématu na Vás doráží již od prvních minut. Rozhodně hodně zajímavé podívání na odlišnou světovou kulturu. (02.11.2015)

Mé druhé setkání nejen s Íránským filmem, ale také s režisérem Majidem Majidi. Jeho film, který jsem viděla už dříve, Božské děti, mě velmi zaujal, a proto jsem se sehnala i Barvu ráje. Tento film bohužel má očekávání nesplnil, ale to jistě proto, že byla příliš vysoká. Přese všechno je to krásný, kvalitní, zajímavý a nanejvýše poutavý film, v němž jsou citlivě vykresleny osudy slepého chlapce, který to v životě rozhodně nemá jednoduché. Snad u každého člověka vyvolá nějakou citovou odezvu, protože nejde se na něj dívat s odměřeným přístupem a chladným srdcem. (11.12.2009)

Na můj vkus až příliš koncentrovaně namíchaná dávka emotivních prvků. Slepec, navíc dítě, pomáhá zvířátkům, neustále čte z přírody, hraje s si s dalšími dětmi, zapláče si, má ošklivého otce, který prozře, ale příliš pozdě, má hodnou a obětavou babičku, všude spousta květin, létající peří, slzy, smích... film se snaží na každém kroku působit tak emotivně, že jsem jej paradoxně vnímal až příliš chladně (vyjma dvou opravdu silných scén - v normální škole a zpověď u tesaře). Když k tomu přidám ještě drobet nejednoznačný závěr... nemohu osobně hodnotit lépe. Při srovnání s nejspíš jediným dalším Íránským filmem, který jsem viděl - Lakposhtha hâm parvaz mikonand/ I želvy létají (taktéž stojí na výkonech dětských představitelů a emocemi nešetří), vítězí u mě jednoznačně želvy - jistě na tom má podíl také válečné prostředí s až mrazivou aktuálností. Každopádně co mají tyto dva filmy nejvíce společného, jsou naprosto výborné výkony dětských představitelů. (22.08.2005)

Veľmi citlivá a vizuálne pôsobivá elégia. Aspekt niečoho božského je neustále v pozadí. Nádherná príroda a pekne vykreslené charaktery skvelo koexistujú a Majidi znova dokazuje že detský hrdina vo svete dospelých je jedným z najsilnejších rozprávačských prvkov. Filmy podobného rázu mám rád hlavne vďaka faktu, že sa dozviem znova niečo nové o inej kultúre. A kreatívne vsuvky ( je ich tam niekoľko - vtáčie hniezdo, ryba na suchu) sú dokonalou metaforou na život človeka. Pre mňa ešte lepšie ako Deti raja. (10.03.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,817,216 ║Tržby Celosvetovo $2,724,595║ V niektorých momentkách neskutočné silné, živelné, citovo podfarbené, vizuálne úchvatné, rovnako tak záver je neskutočne poňatí, len škoda tých pridlhých "takmer nič hovoriacich" prechodov medzi týmito scénkami strácajúcich pozornosť diváka. Možno by stačilo vystrihnúť 10minút, mierne doladiť dej, vytvoriť trošku silnejšiu emočnú vetvu medzi slepým chlapcom a divákom a rázom by tu bol nezabudnuteľný snímok chytajúci za srdce, lebo načrtnutý potenciál to malo na veľmi, veľmi veľa. V každom prípade stojí film za vzhliadnutie. /70%/ (18.01.2009)