Hirošima

Ve společnosti velikánů reflektujících válečnou zkušenost Japonska z perspektivy padesátých let – jako byly Děti Hirošimy Kaneta Shindoa (1952) nebo Godzilla Ishira Hondy (1954) – se Hiroshima Hidea Sekigawy tak trochu ztrácí. Avšak jde o jeden z nejzajímavějších poválečných filmů, který se díky nově digitalizované verzi dostal i k evropským divákům. Hiroshima je významná nejen pro čerstvé uchopení bolestivého tématu, ale také jako plodná spolupráce několika výrazných tvůrců. Na filmu se podílel legendární skladatel Akira Ifukube, jehož melodie provázely Godzillu a velkou část sci-fi společnosti Toho. Za kamerou stál oblíbený spolupracovník Masakiho Kobayashiho Yoshio Miyajima a před ní herci Isuzu Yamada a Eiji Okada, kteří se později prosadili ve filmech Akiry Kurosawy či Alaina Resnaise. Žánrově stojí na pomezí doku-fikce a melodramatu, které jde v linii otevřeně protiamerických poválečných filmů. Je také komplikovaným průnikem politických zájmů, autorských ambic, reflexe národní katastrofy a divácky úspěšného snímku. Ve všech ohledech je Hiroshima fascinující a unikátní diváckou zkušeností. (Kino Asia)