Letní světlo, a pak přijde noc

Hořkosladký crowd-pleaser je bezkrevně zpracovaným a až příliš hladivým připomenutím, že jíst, meditovat a milovat můžete i v blízkosti severního polárního kruhu. Pokud si vystačíte s občasným pousmáním a předžvýkáním předvídatelných mouder, možná budete spokojeni. Více zde. (25.08.2023)

Dobrý film, v ktorom hlavným hercom je islandská príroda. Na skutočne minimalistickej ploche sú vykreslené a dostatočne charakterizované postavy, ktoré žijú svoje bežné príbehy. Je až neuveriteľné, že aký malý priestor postačuje na také vykreslenie postáv, že človeku pripadajú dôverne známe a vie sa vžiť do ich osudov a trápení.  Hudba veľmi vhodne, až excelentne dokresľuje filmovú atmosféru odľahlej islandskej dediny , kde všetci majú k sebe ďaleko a zároveň blízko. (01.08.2023)

Islandská kinematografie mi sedne, a tenhle film měl všechno, co jsem očekávala. Občasné záběry na přírodu a prostředí, dotvářející atmosféru, a stranou nezůstalo ani nebe plné hvězd. Postavy civilní, prostě lidi co vypadají a reagují jako lidi, spíše citlivější charaktery, dobře propracované včetně vyjádření motivace, takže se jejich vývoji dá většinou věřit. Postupné propracování se k sounáležitosti a absence sobectví dává tomu filmu pozitivní koncovku. Řekla bych, že ten film sedne spíš  nám, citlivějším povahám. (07.10.2023)

Ak ste si už uvedomili že ľudia okolo vás nie sú len vedľajšie postavy vášho života, ale sú main charaktermi vo vlastnom svete gratulujem, tento film je presne o tom. Krásne a jednoducho na pozadí islandskej prírody vykresľuje životy viacerých obyvateľov malého mesta. V niektorých momentoch sa ich príbehy vzďaľujú a v niektorých pretínajú, tak ako je tomu aj v reálnom svete. (06.09.2023)

„Láska je nejsilnější prvek. Síla, která otáčí kolem života a chrání nás před pádem do šedivé propasti marnosti.” - „Někdy je zítřek tak daleko, že nikdy nenastane.” +++ Bohužel jsem chvílemi měla pocit, že nikdy nenastane konec tohoto lehce ujetého dramatu. Hemží se to tady nadčasovými pravdami, které probíhají v gigantických rozměrech všehomíra. Nic proti tomu, ale to pospojování jednotlivých příběhů mi nepřipadá úplně šťastné. Ve výsledku pak jde spíše o takové trochu smutné rozjímání o životě a smrti. (60%) (15.02.2024)