The Red Queen Kills Seven Times
The Red Queen Kills Seven Times
Režie:
Emilio MiragliaKamera:
Alberto SpagnoliHudba:
Bruno NicolaiHrají:
Barbara Bouchet, Marina Malfatti, Pia Giancaro, Sybil Danning, Carla Mancini, Marino Masé, Alfonso Giganti, Nino Korda, Bruno Bertocci, Claudio Trionfi (více)Obsahy(1)
V rodině Wildenbrucků již dlouhá léta panuje legenda o dvou sestrách, které se jednou za sto let vrací zpět k životu, aby zabily šest obětí, a sedmou symbolickou obětí má být jedna ze sester. V roce 1972, jak dědeček sdělil své vnučce Evelyn a Kitty (Barbara Bouchet), má přijít čas krvežíznivých sester. V módním salónu, kde Kitty pracuje, ze začíná zjevovat postava v rudé kápi s bílou maskou a lidé začínají umírat. Kitty má podezření, že tato žena chce za každou cenu zabít právě ji. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (24)
Celkem dobrá gothic atmosféra, nádherná scénerie, solidní námět v podobě napínavé a strašidelné povídky o zabijácké Červené královně (ach, ten smích, vidět to v desíti, podělal bych se strachy!), která se vrátila vykonat svou pomstu. Film stojí rozhodně za to a dá se vidět už jen díky elegantní Barbaře (Kitty, zaujala mě však i mladá Sybil Danning), vynikající kameře, pestrým barvám a skvělé hypnotizující hudbě od mistra Nicolaie. Po technické stránce opravdu velmi obstojně zvládnuté, jak už napsal Flipnic. Ale za víc to bohužel nebude. Škoda, že to byl ten úplně poslední film od zcela zapomenutého režiséra Miraglii, který je znám ještě filmem "Night Evelyn Came Out of the Grave" (rovněž giallo). ()
Film robený v zlatých časoch gialla, kde je všetko, čo fanúšik môže očakávať. Skvelý zamotaný príbeh, štýlový killer v plášti a starobylou dýkou, na základe starej legendy, a s nemenej štýlovým smiechom, krásne ženy, gotické prostredie hradu, vcelku krvavé vraždy a parádne rozuzlenie. Klasika, ktorú si vždy rád pozriem. Och, a tá hudba od Bruna Nicolaia je nemenej dokonalá! ()
Skvělé! Jiné slovo se pro tohle giallo ani nehodí. Brilatně vystavěný příběh o kravé legendě, ve kterém se to mnoha sexy vedlejšími postavami jenom híří. Navíc dvě příběhové linie, chytrá pointa plná zvratů a je z toho jedno z nejzamotanějších giallo filmů vůbec. Pro gore maniaky tu také něco(plot) a až to začíná zavánět kultem. Možná to snad i je, to bych ale nesměl mít nakoukaného Argenta(neskutečná stylizace a kamera) a prostě nemůžu jinak než "pouze" za 4. PS: Chybou režie jde vraha odhalit dříve, ale nebudu zbytečně spoilerovat, abych nekazil zážitek. Velké thx Kangaxovi. ()
Velmi obstojné giallo, které je výborně technicky zpracováno. Zejména kamera, barvy a kostýmy jsou výtečné. Atmosféra není nijak napínavá ani strašidelná, jedná se spíše o docela hodně zamotanou detektivku, kde až do samotného konce vůbec divák netuší, jak to všechno je a kdo je vrah. Vraždy jsou na giallo z roku 1972 obstojné, jedna je naprosto výtečná, nápaditá a notně krvavá (ta na železné bráně ...). Nahota se objeví spíše cudně v podaní myslím dvou hereček, nic extra. Giallo jako žánr není pro mne úplně to pravé ořechové a tady jsem se časem už dost nudil. Ale pro příznivce jednoznačně doporučuju! ()
Skvelé giallo, jedno z najlepších, čo som videl. Trpí pravdaže klasickými dobovými/žánrovými neduhmi ako mizerný scenár, neúmyselne komické scény a toporní herci (našťastie je to taliansky, takže odpadajú hrozné anglické postsynchrony), no má úplne bohovskú hudbu (aj keď dookola hrá jedna téma), zaujímavý námet, dobrú atmosféru, mrazivú vrahyňu, skvelé kostýmy a nádherné herečky, ktoré sa nehanbia tie kostýmy zo seba zhodiť. Pre fanúšikov žánru a celkovo talianskych hororov povinnosť. ()
Reklama