Příběh nindži

Konečně, konečně jsem narazil na film kde jsou ninjové zobrazeni tak jak skutečně vypadali a nikoliv jako nadpřirozená monstra, jak je můžeme vídat v amerických akčních filmech. Je to asi dáno tím že poradcem k tomuto filmu byl skutečný ninja, přesněji velmistr bojového umění Bujinkan (tradiční japonské válečné umění obsahující mimo jiné i umění ninjů) soké Masaaki Hatsumi. Jsem studentem tohoto umění a i když jsem se ještě neměl tu čest s dr.Hatsumim potkat osobně, i z videa či fotky vyzařuje obrovské charisma a jeho umění boje a vůbec ladnost pohynu je neuvěřitelné... A jak jinak může dopadnout film do kterého měl možnost mluvit on.... Jasných 5.. A není to dáno jen Hacumim, ale i filmem samotným. Prostředí feudálního Japonska je vykresleno s takovou zručností že bych i uvěřil že byl ten film natočen ve středověku ( vizuální stránka včetně hudby je podobná např filmu Onibaba nebo samurajským filmům od Kurosawy). (06.04.2007)

V podstatě netřeba nic dodávat - skvělá klasika, která tvoří rozumný protipól béčkovým ninja filmům, prezentuje tyto "maskoty" japonské kultury ve výrazně reálnějším světle a ozřejmuje ninjutsu v jeho skutečném slova smyslu, tedy jako umění špionáže a diverze. V prvních třech snímcích se Raizo Ichikawa (za jehož nedávné zařazení do databáze děkuji Artranovi...už jsem ani nedoufal) představí v roli legendárního Goemona Ishikawy, prahnoucího po pomstě, jehož úhlavním nepřítelem není nikdo menší než Oda Nobunaga (Tomisaburo Wakayama). Jeden z nejlepších reprezentantů žánru jako takového! (15.10.2009)

Ninja klasika, která zaujme hlavně svou temnou atmosférou. Syrovostí předčí lecjaké slavnější snímky z "cruel" jidaigeki subžánru. Skvěle natočeno (parádní exteriéry) a ještě lépe zahráno. Raizo Ichikawa na sebe svým výkonem nepřekvapivě strhává veškerou pozornost. Ač samostatně fungující, tak perfektně doplněno druhým dílem Zoku shinobi no mono. (30.08.2015)

Od toho filmu jsem si moc nesliboval, ale po pár minutách mě hodně překvapil. Objevuje se tam druhá strana mince. Hodně jsem to porovnával s Šogunem a musím, že mě to hodně zaujalo. Filozofie ninjů, kterou v tomto filmů popisují mě hodně zaujala. Celý film, je svižný, člověk se bojí i mrknout, aby náhodou nepřišel o nějakou dobrou scénu, je tam i typický japonský úchylný humor. Dnešní filmaři by si z něho měli vzít příklad. (25.01.2014)

Jedná sa o poctivý historický výpravný takmer až veľkofilm v klasickom slova zmysle. To som po dvoch samurajských filmoch japonského festivalu nečakal. Som rád, že Jamamoto nepoužíva ako barličku humor a namiesto toho servíruje odrezané uši, mučenie žien, masakre a odtrhnuté ruky. Paradoxne mi vôbec nevadilo to, čo obvykle pri tomto žánri, čiže zmatok v postavách vzhľadom na moju neschopnosť rozoznávať ázijské ksichty a pochopenie pre to, čo sa vo filme deje. To neviem poriadne ani tu, ale film je veľmi svižný, nápaditý a končí poriadnou akčnou sekvenciou, pri ktorej uznanlivo musel pritakávať aj Kurosawa. A aj po filme som schopný si spomenúť na japonské meno hlavného hrdinu. To sa mi už asi nikdy po japonskom filme nepodarí. (19.11.2013)