Kápo

Dosti rozporuplné a podivné. Edith nevypadala na 14 a už vůbec ne nevinně, tady vidím první zádrhel. Takže její přerod v kápovskou mrchu se v mých očích nekonal. Vypočítavá se mi zdála od samého začátku, nevím proč. Její vzplanutí k vězni taky působilo dosti uměle, možná to byl účel, nevím. Každopádně si u mě sympatie nevybudovala po celou dobu filmu, zdála se mi nedůvěryhodná. Film proto hodnotím jako slabý průměr. Byla-li to rafinovanost tvůrců, pak tedy byla hodně krutá. Pro mě byl film zkrátka hodně nesrozumitelný. (07.07.2017)

Začátek a první půle naprosto zdrcující, působící až dokumentárně, Susan Strasberg naprosto přesvědčivá. Druhá půle mírně slabší, zpodobnění sovětských vojenských zajatců trochu romantizované, konec opět drtivý. Celkově silný a působivý film. Opět musím podotknout, že byla doba ve filmu, která válce nepřipisoval žádnou atraktivitu, kdy filmy byly opravdu protiválečné. (22.03.2015)

Film Kápo je ukázkovým příkladem promrhaného potenciálu. Gillo Pontecorvo byl sám židovského původu, a ač byl též přinucen udělat ústupky ve vývoji příběhu, tak zcela zbytečně setrvává v patetických gestech, jež jsou pro charakter výpovědi spíše kontraproduktivní a nepřesvědčivá. A mlaskat obdivem nad filmem jen proto, že se to pro hrůzu koncentračních táborů očekává, nemíním. Ač jsou obrazy Aleksandara Sekuloviće, jemuž pomáhali Goffredo Bellisario a Marcello Gatti, esteticky lahodné. Přežít a prožívat peklo znamená vydolovat z hloubi duše to nejhorší, čeho je člověk schopen, což se sice deklaruje, ale nerealizuje. Zůstává romantizovaná naivita, gesta rozmáchlého patosu, často jdoucí proti přesvědčení jejich aktérů, a melodramatický škvár, jenž má vést k vykoupení. Gillo Pontecorvo sice káže tragédii, ale nedokáže ji přesvědčivě interpretovat. Hrdinkou tragédie pekla koncentračního tábora je Edith, neboli Nicole Niepas (křehká Susan Strasberg s hlasem Luiselly Visconti), naivnější židovské děvčátko, jejíž cesta do dospělosti vede přese popření své vlastní identity. Ale objeví se láska, nabízející vysvobození a vykoupení z vlastních hříchů. Na patos se přeci slavně umírá. Hlavní mužskou postavou je Saša (chrabrý Laurent Terzieff s hlasem Paola Ferrariho), sovětský válečný zajatec, který nemá předsudky vůči dívce, nahánějící přes svůj malý vzrůst obavy mezi vězeňkyněmi. Srdce si nedá poroučet. Z výraznějších rolí: sice idealistická, ale přesto přizpůsobivá a na konci také pitomá vězeňkyně Terese (Emmanuelle Riva s hlasem Liy Curci), první zachránkyně Edithiny naivnosti Sofia (Didi Perego), k Nicole v úloze kápa vlídný německý dozorce tábora Karl (Gianni Garko), nebo Nicolina zasvěcovatelka do funkce kápa (Annabella Besi). Film Kápo umírá na patos, a je jedno, zda to Pontecorvo myslel dobře a že obrazy jsou skvostné a hutné. Kápa lze obdivovat pro epizody, ale nikoliv pro celek nebo ty hluché výkřiky srdceryvnosti. (17.10.2021)

Pontecorvo vytvoril politicky korektnú drámu z nacistického tábora, kde je základným heslom prežiť. Práve táto základná myšlienka je maximalisticky rozobraná na postave hlavnej hrdinky. Židovka Edith (výborná Susan Strasberg ) rýchlo pochopí, čo všetko musí urobiť, aby si zachránila holý život a jej dvojročná cesta otvára otázky hrdinstva a zbalebosti. Práve tento prerod, keď sa z nej stáva kápo je veľmi silnou ukážkou herectva. Vačší problém mám zo záverom filmu posobiacim až epicky zbytočným a umelecky samoľúbym. (13.04.2014)

Zdrcující snímek, který mě strhl svou syrovostí. Hlavní nosnou myšlenkou je, jak dalece jsme schopni podupat svou hrdost, zpronevěřit se morálním principům, výměnou za záchranu života. Trochu se mi nezdál, poměrně volný pohyb ruských zajatců a romantická linka (asi proto ty čtyři hvězdy), ovšem ve srovnání s Colette je to jako ,,Nebe a Dudy" . Závěr je krutý. Velmi působivý protiválečný film, patří mezi ty nejlepší. (29.03.2015)