Ježíš z Montrealu

Skupina herců se rozhodne, že pojmou Ježíšovu cestu po svém, a to velmi realisticky bez nějakých příkras a metafor, které je v příběhu jinak možné vyčíst. Je to kritické, je to místy docela silné, ale na druhou stranu, já jsem měl chvílemi i pocit toho, že je to takové rozhárané, nekonzistentní. Nedokázalo mě to zaujmout. (01.08.2017)

To jsem přesně potřebovala vidět. ♥♥♥ Film mi připomíná pár některých mých oblíbenců, kteří jsou ale pozdějšího data, takže pokud oni tohle viděli předtím, tak do sebe najednou všechno nějak víc zapadá. Rámcem to vzbuzuje stejný pocit jako Mistr a Markétka - blázen se uprostřed vyprázdněné marnosti pokouší vytvořit něco opravdového, s obsahem, a zároveň bojuje s pocitem, že je sám stejně jenom nástroj, jenom nádoba. Platí zde zlatá poučka o kvalitě Bernarda Blacka: Smála jsem se, plakala jsem, změnilo mi to život. Dramaturgicky bonbonek, včetně prologu i epilogu a reklamy na zdi v metru a prostě se vším všudy. Divoký muž. Chci jeho hlavu. Hlavně v expozici mi běželo hlavou "to jsou tak krásní lidé, drahý bože, kde bere tak strašně krásné lidi". Příchod každého z hlavních hrdinů na scénu je skvostný. Ježíše, matky, modelky, dabéra. A potom je tu Robert Lepage, bytost, kterou musím milovat. Loni ve škole jsem na otázku, jaký je podle mě ultimátní herec, odpověděla, že nicotný, bílý jako stěna, nepopsaný, chameleon s démonickýma očima schopný proměnit se v kohokoli bez přílišné podoby s jeho civilním já. Tehdy jsem měla na mysli Jana Budaře, teď vím, že Robert Lepage je také toho druhu. Zajímalo by mě, jak vypadá divadlo v jeho režii. (02.12.2014)

Arcandovo drama je důmyslnou variací na novozákonní evangelia. Příběh herecké skupinky, která inscenuje tradiční pašijové hry poněkud netradičně, a narazí proto na odpor samotných církevních zadavatelů, nastoluje otázky umělecké svobody, poukazuje na všudypřítomné pokušení komerce a zároveň předkládá uvěřitelné paralely osudu Ježíše Krista s osudem talentovaného herce (včetně finálního "zmrtvýchvstání"). Myšlenkově bohatý film v přitažlivém balení. (09.02.2007)

Zajímavý film, poněkud postmoderně aktualizující křesťanské učení o Ježíši Kristu. Křesťanům by se ale asi zdál značně liberální a nekřesťané jej pro změnu zřejmě nepochopí, protože pochopení pointy předpokládů důvěrnou znalost jádra křesťakské zvěsti. (Jeden nevinný zemře za mnoho vinných, které tím očistí) (01.10.2006)

Odvážny koncept, ktorý zvádza k nabubrelému spracovaniu na hranici umenia a gýča. Arcand ale na to ide veľmi civilne a ono bude skôr otázkou, či vám svojská atmosféra Montrealu a neskorých osemdesiatok sadne, alebo nie. Dokonca to ani nezáleží na tom, či máte tohto svojského režiséra radi, pretože Ježiš z Montrealu v jeho filmografii stojí predsa len akosi mimo, alebo ak chcete, tak pre niekoho možno na jej úplnom vrchole. Mne film takmer dokonale sadol možno preto, lebo som mal dojem, akoby ho nakrútil Kieslowski. P.S. Každý si ale užije scénu porno dabingu krátko po začiatku. A film je krásne vypointovaný, Arcandovi sa ho dokonca podarilo zakončiť takmer bez pátosu. (19.10.2021)