Gymkata

Tři naprosto neobjektivní hvěďule dávám z čiré nostalgie, neb poprvé jsem toto "veledílo" viděla ještě za totáče, na videokazetě s mizerným "porno" dabingem a byla jsem, coby robě cca 12leté unesena "skvělými" akčními scénami. Mnohokrát jsem si říkala, co to bylo za film, ale až nyní, po 36 letech jsem na snímek narazila čirou náhodou a ejhle, vyklubal se z toho můj fešný hrdina. Bože, jak ten se mi tenkráte líbil. A koukám, že toho moc nenatočil fešák.  Co jinak dodat, je to strašné. Hlavně zvukový podkres, kožení neherci, vizuál úděsný, dialogy psal idiot na tripu, ale vem to kozel, já to žeru. tak zase za 36 let, třeba juknu znova, pokud udržím v té době, moč, myšlenku a nebudu úplně mimo, nebo mrtvá. (09.01.2024)

Ty nejbizarnější scény už tu byly vypsány a těžko k nim něco dodávat, snad jen citát: ,,To jsou dvacátníci! Mladí lidé, kteří bojují za to, aby se naše země připojila k 20. století!" Esence osmdesátek zabalená v nehorázně sračkovitý příběh o agentovi spojujícím to nejlepší z bojových technik západu (gymnastika) a východu (karate), který má samozřejmě svého mistra pronášejícího rádoby-chytrá moudra ve stylu ,,Musíš slyšet hvizd sekery!" a který samozřejmě musí pomstít svého otce a utkat se v podivné zemi uprostřed Ukrajiny v podivné hře, která nemá žádná pravidla. Děj dospěje přes jedno neuvěřitelné klišé za druhým až k poslední (napsané) větě o americkém jaderném programu, což je dostatečně tragikomická tečka za už tak dost tragikomickým filmem. (03.03.2012)

GYMKATU možno nazvať excelenciou béčkového kinoproduktu 80. rokov. Tu proste nikto nerieši scenár, alebo akýsi vývoj postáv ( mladík - gymnasta sa proste bez akýchkoľvek okolkov pustí do špionážnej misie, či má alebo nemá na to, aj keď ide o jeho otca ). Hlavný hrdina sa stane akýmsi mladým Jamesom Bondom s olympijským nadaním a to okolo toho sú už len frakcie akčných scén prameniacich buď z jeho talentu, alebo proste len z toho, že mu to nenáročný divák zhltne aj z navijákom. (09.08.2018)

"Gymkata" je spolu s "Hrou smrti" a "Black Belt Jones" dalším dokladem, že když Warner Bros. dali Bruce Leemu na natočení jeho první americké koprodukce k ruce Roberta Clouseho, nebrali asijskou hvězdu jako uznávanou osobnost, ale jen nějakého brakového tajrtlíka. Zetkový fušer Clouse se dnes jeví jako největší příživník na nehynoucí slávě Leeho, protože si známost rozhodně nevysloužil svými režijními kvalitami. Na druhou stranu si rozhodně zaslouží pozornost coby camp autor. "Gymkata" představuje fenomenální fantazii na téma studené války a programu hvězdných válek. Máme tu esenciální průnik naivitou, machismem, campem a úsměvně patetickým heroismem 80. let – jako by výsledek zvráceného křížení hrdě nacionálních akčňáren Chucka Norrise a klukovsky eskapistických fantazií MacGyvera. Ostatně sám hrdina, karatistický gymnasta, v sobě spojuje to nejlepší z choreograficky zpackaných bojových filmů, neboli Clouseho speciality, a MacGyvera (konkrétně tílko a mulet). Motivaci k jeho fyzickým eskapádám zavdává souboj národů o umístění vzdušné obrany či naopak raket dalekého doletu v typické středoevropské zemi Parmistán, které můžeme pro potřeby popisu spíš říkat Prehistoristán. Jugoslávské reálie zavdaly k portrétu střední Evropy jako regionu ustrnulého ve vývoji někdy okolo středověku. V Buranystánu se každoročně konají zcela nesmyslné hry bez hranic, během nichž zcela nesmyslně občas sudí někoho z účastníků zabijí a jejichž vítěz má právo požádat vládce země o cokoli. Toho chtějí využít světové mocnosti a vyžádat si ve Sto-let-za opicema-stánu strategické situování zbraní. Expert Clouse se postaral o to, aby už tak dementní premisa byla ztvárněná co možná nejpatlalštěji a s co možná největší nelogičností z hlediska času, prostoru i děje. Samozřejmě kdykoli je hrdina v nesnázích, objeví se v uličkách města či uprostřed lesů tu hrazda či koza (ta gymnastická, ne živá), aby s jejich užitím mohl zlikvidovat davy nepřátel. A nesmí chybět pár troufalých pokusů o herectví ze strany ústředního atleta či zcela absurdní milostná linie. Z celého snímku vyčnívá sekvence z města bláznů, která je svou vyšinutostí a funkční atmosférou jak vystřižená z něčeho od Moctezumy nebo Jodorovského, takže v akčním Cvičme v rytme vyznívá ještě bizarněji. Nejdivočejším faktem celého projektu nicméně zůstává, že se jedná o adaptaci jakéhosi románu. (02.12.2011)

Většinu filmů, u kterých jsem byl jakožto malé dítě přilepený na obrazovce, hodnotím alespoň za čtyři. Ale dnes musím udělat výjimku. Ne snad kvůli scénáři nebo něčemu podobnému, koneckonců se jedná se o hodně dobrý béčkový akční film. Spíš jsem se asi nedíval v té správné náladě. Nicméně jsem se opět mohl podívat na moje oblíbené scény z města šílenců (kosák a useknutá ruka, vidle v prasečím chlívě) a vůbec celý ten nápad s "karatogymnastou" tvůrcům vyšel. GYMKATA určitě musel být a stále, dle mého, je osvěžující prvek na akční scéně. (09.04.2010)