poster

Gymkata (festivalový název)

  • USA

    Gymkata

Akční / Drama

USA / Japonsko, 1985, 90 min

  • Koly
    ***

    Většinu filmů, u kterých jsem byl jakožto malé dítě přilepený na obrazovce, hodnotím alespoň za čtyři. Ale dnes musím udělat výjimku. Ne snad kvůli scénáři nebo něčemu podobnému, koneckonců se jedná se o hodně dobrý béčkový akční film. Spíš jsem se asi nedíval v té správné náladě. Nicméně jsem se opět mohl podívat na moje oblíbené scény z města šílenců (kosák a useknutá ruka, vidle v prasečím chlívě) a vůbec celý ten nápad s "karatogymnastou" tvůrcům vyšel. GYMKATA určitě musel být a stále, dle mého, je osvěžující prvek na akční scéně.(9.4.2010)

  • Dinsberg
    ***

    I přes zřetelnou béčkovost je vidět, že si filmaři dali práci. Sice vizáží Kurta Thomase nemuseli kopírovat MacGyvera, ale akční scény jsou na docela slušné úrovni. Vrcholem je však ona slavná vesnice, plná šílenců. Škoda jen, že se víc nezapracovalo na scénáři. Často se tenhle film dává za příklad, jak by se neměly točit film. osobně znám vhodnější příklady než je tenhle.(25.7.2010)

  • JFL
    *****

    "Gymkata" je spolu s "Hrou smrti" a "Black Belt Jones" dalším dokladem, že když Warner Bros. dali Bruce Leemu na natočení jeho první americké koprodukce k ruce Roberta Clouseho, nebrali asijskou hvězdu jako uznávanou osobnost, ale jen nějakého brakového tajrtlíka. Zetkový fušer Clouse se dnes jeví jako největší příživník na nehynoucí slávě Leeho, protože si známost rozhodně nevysloužil svými režijními kvalitami. Na druhou stranu si rozhodně zaslouží pozornost coby camp autor. "Gymkata" představuje fenomenální fantazii na téma studené války a programu hvězdných válek. Máme tu esenciální průnik naivitou, machismem, campem a úsměvně patetickým heroismem 80. let – jako by výsledek zvráceného křížení hrdě nacionálních akčňáren Chucka Norrise a klukovsky eskapistických fantazií MacGyvera. Ostatně sám hrdina, karatistický gymnasta, v sobě spojuje to nejlepší z choreograficky zpackaných bojových filmů, neboli Clouseho speciality, a MacGyvera (konkrétně tílko a mulet). Motivaci k jeho fyzickým eskapádám zavdává souboj národů o umístění vzdušné obrany či naopak raket dalekého doletu v typické středoevropské zemi Parmistán, které můžeme pro potřeby popisu spíš říkat Prehistoristán. Jugoslávské reálie zavdaly k portrétu střední Evropy jako regionu ustrnulého ve vývoji někdy okolo středověku. V Buranystánu se každoročně konají zcela nesmyslné hry bez hranic, během nichž zcela nesmyslně občas sudí někoho z účastníků zabijí a jejichž vítěz má právo požádat vládce země o cokoli. Toho chtějí využít světové mocnosti a vyžádat si ve Sto-let-za opicema-stánu strategické situování zbraní. Expert Clouse se postaral o to, aby už tak dementní premisa byla ztvárněná co možná nejpatlalštěji a s co možná největší nelogičností z hlediska času, prostoru i děje. Samozřejmě kdykoli je hrdina v nesnázích, objeví se v uličkách města či uprostřed lesů tu hrazda či koza (ta gymnastická, ne živá), aby s jejich užitím mohl zlikvidovat davy nepřátel. A nesmí chybět pár troufalých pokusů o herectví ze strany ústředního atleta či zcela absurdní milostná linie. Z celého snímku vyčnívá sekvence z města bláznů, která je svou vyšinutostí a funkční atmosférou jak vystřižená z něčeho od Moctezumy nebo Jodorovského, takže v akčním Cvičme v rytme vyznívá ještě bizarněji. Nejdivočejším faktem celého projektu nicméně zůstává, že se jedná o adaptaci jakéhosi románu.(2.12.2011)

  • Luk80
    ***

    Jednou mi kamrat Bohuš (hrál Kostelníka) u pivka říká - viděl jsi Gymkatu? Né, neviděl. A teď, po nějaké té době mu říkám, že už ano a skvěle jsem se pobavil. Film o mladém ušákovi ovládající skvěle gymnastiku, který se od dvou mistrů naučí trochu více, než jen dělat kokotiny na hrazdě. Bojové scény jsou spíše k popkornovému zasmání. Ovšem v momentě, kdy se náš ušák dostane do městečka plného podivínů se srpy a sekyrama začíná Gymkata trochu měnit atmošku, ale jen na chvíli. Potom zase přichází nepochopitelné situace a popkornové smíchy. Jednoho z mistů si zahrál Tadashi Yamashita alias černá hvezda v Americkém Ninjovi. Jeho účast mě tady potěšila. Režisér Clouse si v bojovém žánru liboval, jak je vidět dle jeho zářezů. No a není se čemu divit, že o rok později se objevuje další gymnasta John Stamos ve filmu Never too young to Die. Ten ale kopance vyměnil za palné zbraně a zachránil rovnou celý svět. Borec, no ni?(12.2.2013)

  • john.h
    *****

    V kině Aero na Festivalu otrlého diváka mi u tohoto skvostu tekly smíchy slzy. Nevím, o čem ten film vlastně byl a rád bych věděl, jestli režisér zamýšlel udělat film vtipným nebo to myslel fakt vážně. Každopádně jsem se nepřestával smát. Ať už do záběru přijel svalnatej černoch v modrejch elasťákách a tílku na koni, nebo kamera snímala Japonce s páskou na hlavě, jak předvádí své bojové umění s ninja kosami v rukou, nebo hlavnímu hrdinovi problesknou slova z tréninku: "Poslouchej vítr." Vrcholem je ale v komentářích již několikrát zmíněné město šílenců, kde na vás čeká zabiják se dvěma obličeji, týpek, kterej si srpem usekne ruku, poté co se nasere, že mu nejde zabít hlavní hrdina, či zpomalené záběry na bezzubé obyvatelstvo, jak se rozbíhá ulicemi za hlavním hrdinou. V prvních řadách jsou samozřejmě jakési bezzubé ošklivé babky s vytuněnejma paličkama na maso. O těch scénách by se toho dalo vyprávět ještě hodně - otec a syn a jejich shledání po letech s velmi rychlým rozloučením, závěr filmu, včetně prologu, šílený běžecký závod, záporák v prasečím chlívě s šípem zabodnutým v srdci, hlavní hrdina chodící po rukou po schodech, honička auto versus hlavní hrdina po svejch v úzkých uličkách, zamilované pohledy hlavního hrdiny na jeho lásku, kterou sbalil a poprvé políbil velmi neotřelým způsobem, prostě je toho moc a ta bizarnost se nedá slovy dost dobře popsat. Jen tak na tento zážitek nezapomenu.(16.2.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace