Strom na dřeváky

Asi jsem nikdy nevidel film, ktery by lepe dokumentoval zivot na venkove. Konkretne na konci 19. stoleti, nekde v okoli italskeho Bergama. Film zaujme uz faktem, ze nikdo z ucinkujicich neni herec a vsechny postavy jsou ztvarnene mistnim obyvatelstvem. Film o tezkem ziti v relativni chudobe, skromnosti a vire v boha. Prestoze filmu chybi nosnejsi pribeh, zaujme svou autenticitou, zpracovanim a hudbou (Bach, Mozart...). Vidno, Italove i davno po svem neorealismu umeli natocit socialni drama, ktere honosi cely svet dodnes. (14.09.2013)

Trojhodinový film v podstate iba dokumentuje ťažký život chudobných roľníkov. Žiť ďalej za akýchkoľvek okolností je naša psia povinnosť. Toto aspoň tvrdia bigotní kresťania, ktorých bytostne neznášam. A prirodzený prírastok v týchto podmienkach bol nadmieru vysoký. Lebo "keď je už dieťa na svete, Prozreteľnosť sa postará". Ideálny snímok na totálne pokazenie nálady. Zobrazujúci starosvetskú spoločnosť, ktorej už našťastie odzvonilo. EDIT po rokoch a zamyslení: 4* (22.12.2016)

Jediná vec, ktorá by sa objektívne dala Olmimu v tomto filme vyčítať, sú až príliš pokojné decká. Tie najmenšie nikdy neplačú, tie pár ročné nebobehujú sem tam a nevystrájajú, ako je to v skutočnosti. Inými slovami život týchto roľníkov bol ešte ťažší, než nám ukazuje samotný film. Nikto sa nesťažuje, pretože iný spôsob života nepozná a aj keby sa niekto chcel, tak niet komu. Film v poslednej tretine trochu zmení smer a jeho záver je pomerne prekvapivo pesimistický. Ale opäť sa nikto nesťažuje, pretože nejako proste bude. A Boh sa stále iba prizerá... (05.10.2021)

A to som si myslel ze tito obycajni taliani ziju niekde v okoli vecneho mesta Rima. Hovno, teda pardon, som sa pomylil a chcel napisat. Bergamo je talianske mesto pri Milane, na severe v Padskej nizine. Hned som si vsimol - jakozto clovek venujuci sa filmovej praxi namiesto teorie - ze Olmi ako reziser mal uvolnenu strukturu vypravania, nema tu ani jedneho slavneho herca, naopak film obsadil nehercami, obycajnymi Talianmi. Film nema uceleny dej, skor je to sled volnych asociacii- rocne obdobia sa striedaju, sem tam nejaka ta zabijacka, svadba a trhy. Nudny namet na film, najma ked ma 3 hodiny. Suhlasim s tym, co pise Pierre, abych si film uzil, musel by mat o polovicu menej minut, no a za seba dodam ze aj plechovu prdel : 50 % (16.11.2019)

Pocta italskému venkovu a jeho lidem. 1) Svět řádu, víry a lásky představuje 47letý Ermanno Olmi (režie, scénář, kamera, střih). 2) Nabízí se srovnání s Boženou Němcovou. Pravda, jsme v Lombardsku o pár desítek let později a na rozdíl od poněkud barvotiskového vylíčení nejznámější ze všech českých babiček Olmiho dílo připomíná spíš didaktický věcný dokument. Ale ta zemitá pohoda navzdory všem strázním života je tu patrná. 3) Víra a náboženský život jsou organickou součástí života. Lidé vědí, kam patří. Nesnaží se utéci ba ani násilně měnit svůj život. Jsou zakořeněni. 4) Neherci i bergamský dialekt jen umocňují autenticitu díla. 5) Škoda, že takový film musím sledovat pouze v televizi. Vychutnal bych si ho daleko více v IMAXu ve formátu 3D. A kdyby pan Olmi trochu hbitěji zapracoval na střihu, byl by můj divácký zážitek úplný. 6) Zasvěcený koment: Lavran*****, Aidan*****. (26.07.2016)