Everything Will Be OK Again
Obsahy(1)
Martina žije spokojený život v důchodu do chvíle, než k ní přijede syn a přizná se jí, že plánuje dokonat sebevraždu. V ten okamžik nastává nejtěžší chvíle jejího života. Musí informaci vstřebat a rozhodnout se, co dělat. Zavřená před okolním světem zpracovává své proměňující se pocity a úlohu: je obětí, spolupachatelem, nebo rodičem chránícím své dítě? (Festival krátkých filmů Praha)
(více)Recenze (2)
Chápu, že autorovi šlo především o vyjádření pocitů matky hned poté, co se dozví strašnou zprávu o svém synovi. Ostatně to dost naznačuje i zvolená forma, která má vždy rozmazané pozadí a zaostřená je jen hlavní hrdinka. Problém ale je, že něco takového není zrovna lehké natočit a rozhodně to nejde bez zatajování důležitých okolností. Tady se to jen stane, něco málo se načrtne, ale tím se končí. Proč její syn zabil ty lidi se nedozvíme, jak to celé dopadlo se taky vlastně nedozvíme, obecně o postavách víme kulové a jen sledujeme, jak sem tam něco nesouvisle pronesou a pak jen čumí. Chybí tomu to, co má Kadrnka v Zprávě o záchraně mrtvého - propracovanost. Tohle je přehnaně artové, kde vše řečené šustí papírem a všichni jsou dobří herci jen když nemluví. Hlavně je to taky chladné jak psí čumák a místo emocí jsem z toho cítil snahu natáhnout každý záběr co nejvíc to jen jde. 2* ()
Škoda, nápad je to dobrý. Protože u podobných událostí, ačkoli nesporně tragických, veřejnost řeší oběti a jejich rodiny. Jenže obětmi jsou často i rodinní příslušníci vraha/ů. Bohužel celý průběh děje je nejprve trochu zvláštní. Syn matce přizná poloviční pravdu a pak zmizí. S ní mluví vcelku rozumně, proč tedy zabíjel? To se nedozvíme. Stejně jako jiné okolnosti, filmeček se zaměřuje čistě na pocity matky, která je ovšem stejně zmatená jako divák. A s titulky to neodezní. ()