Ao no Orchestra

Hadžime byl svým otcem odmalička veden ke hře na violoncello, dokonce vyhrál i několik ocenění. Když však na Hadžimeho otce praskla jeho milostná aféra a on opustil svou rodinu, aby mohl být s milenkou, tak Hadžime přestal hrát. V posledním ročníku na nižší střední se chlapec dlouho rozmýšlel, kam má jít dál studovat, jeho třídní učitel si o něj dělal starosti, navíc věděl, jak skvěle umí mladík hrát a přišlo mu škoda, aby svůj talent zahodil. Hadžime však o hře na violoncello nechtěl ani slyšet, ovšem pouze do chvíle, než na školní ošetřovně narazil na Ricuko, která sem chodila cvičit a je v hraní vážně strašná. Díky tomuto setkání a popostrčení od pana učitele, který chlapce prakticky donutil, aby dívce s hrou na violoncello pomohl, se Hadžime ke hře postupně sám vrátil a nakonec se rozhodl spolu s Ricuko nastoupit na místní vyšší střední, která má jeden z nejlepších školních orchestrů v zemi. (Jeoffrey)