Už tady nežijeme

vybornee!!! po hereckej stranke absolutne bezchybny stvorlistok.. laura dernova je velmi sarmantna a co sa tyka herectva zatienuje aj vzrusujucu naomi wattsovu.. z muzskej posadky je radost pozerat sa na marka ruffala, ktoremu by svedcalo keby sa objavoval castejsie v silnych projektoch (v zodiacovi bol excelentny). po pribehovej stranke tu mame premisu, ktora sa vam moze zdat povedoma napriklad z ang leeho ladovej burky alebo ako spomina le_chuck z filmu closer. casto v komentaroch zaznieva slovo "emocie", a tie su fakt skutocne a lezu totalne pod kozu. we don´t live here anymore je velmi silnym filmom s paradne vykreslenymi charaktermi a smrdi to vsetko realitou.. radost kukat na taketo filmy 80-90%. (09.12.2007)

Taký žalostný pohľad do dvoch krachujúcich manželstiev, ktoré sa pomaly ale isto rúcajú. Kto nenašiel potešenie vo vlastnej rodine, našiel ho v milostných aférach - otázne je však kto podviedol koho, keďže to bolo úplne vzájomné. Ale ospravedlňovať neveru slovami "každý si zaslúži byť šťastný", tak to mi nepríde moc zmyselné. No a následne ten dodatok, že aj podvádzanie má svoje morálne zásady - tým to už úplne dorazili. Alebo podvádzaním vzbudzovať žiarlivosť a snažiť sa tak oživiť vzťah, to je tiež na zamyslenie. Rovnako ako aj to kto bol tomu všetkému vlastne na vine, keďže každý mal na nefunkčnosti tých manželstiev nejaký podiel viny (či už Terryna lenivosť, Hankov workoholizmus, Editihna nevyrovnanosť alebo Jackov egocentrizmus). Každopádne, nebolo to zlé, len tomu akoby chýbala nejaká väčšia zmyselnosť. A ten záver som čakal trochu iný, najmä o čosi uzavretejší. (21.07.2013)

Po, řekněme lepším, fotbale (fandil jsem Španělsku, takže jsem byl rád, že vyhráli MS) přišla hodně ledová sprcha v podobě tohoto filmu. Nejdříve mě zaskočil dabing. I když byl jeden z těch lepších, tak já se chtěl dívat na film s titulky, ale řekl jsem si, že když už jsem to rozkoukal (a ze začátku to vypadalo zajímavě) tak jednou (doufám teda, že to bylo naposled, v rámci Amerického nezávislého léta) to vydržím. A tady přišel druhý zádrhel - ten film je nudný. Přišlo mi, že se plácá od ničeho k ničemu a sem tam se řeší vztahy. Na štěstí zde jsou minimálně tři skvělí herci (Ruffalo, Dern a Watts), kvůli kterým jsem to nejen, že dokoukal, ale taky dávám o něco lepší hodnocení (bez nich je to sotva za dvě hvězdy). Tohle se prostě "tak trochu" nepovedlo. A přitom ten snímek má o čem vyprávět (má silné a aktuální téma). Takže, jak říkám - 50 % s tím, že nebýt té trojice herců, které jsem uvedl nahoře, jdu nekompromisně níž. (12.07.2010)

Americký nezávislý film zpravidla poznáte podle toho, že se v něm řeší nedořešené rodinné vztahy, dospělí lidé po sobě křičí kvůli jiným dospělým lidem, všichni všechny strašně nenávidí a přitom se vlastně milují a celé je to stejně jenom o sexu a penězích. Méně známí herci v podobných filmech účinkují, aby se stali známějšími, ti známější, aby nám dokázali, že umí také hrát, nejenom se usmívat do objektivů fotoaparátů. Právě snaha něco dokázat je vlastní snímku Johna Currana. Spočívá v tom jeho největší síla i slabina. Snahou o co nejsyrovější zachycení rozpadu dvou manželství připomíná nějakou evropskou „intelektuálštinu“, akorát zde jde více o tělo než o duši. Evropská „intelektuálština“ to ovšem není, pouze jí chce být, což je nejpatrnější na „hlubokých“ scénách, kdy hlavní hrdina běží lesem, do toho vidíme prostřihy na jeho soulož s milenko a slyšíme znepokojující hudební tóny. Způsob, jakým Curran příběhu dodává hloubku není ani trochu nápaditý a ačkoliv natočil přesně takový film, jaký se od amerického „nezávisláka“ očekává, je to film chladný, odtažitý a pohřbívající veškeré umělecké ambice paradoxně přílišnou ambiciózností. Asi to má působit sofistikovaně, režisér mne však nedokázal přesvědčit, že si takto na něco sofistikovaného jenom nehraje. Ne všude platí „méně je někdy více“, ale zrovna u podobného námětu nepochybně ano. Kéž by tvůrci zůstali u metafory se semaforem, coby věcí či pocitem, jenž nám brání pokračovat v bezstarostné cestě životem. A okamžitý rozjezd nemusí být vždy tím nejvhodnějším rozhodnutím. Curranovi by neuškodilo, kdyby více důvěřoval svým hercům a nabídnul jim více scén „zadumaně sedících a mlčících“, jejichž síla by pak rozhodně nespočívala v intenzitě křičených vět. Přitom všechno, co herci měli zahrát, zahráli skvěle. Hlavně obě ženské představitelky; „Lynchova herečka“ Laura Dernová má však stejně jako Naomi Wattsová tu nevýhodu, že její postava je příliš nevýrazně napsaná a nejspíš ani nebudete vyvíjet nějakou snahu, abyste si jí zapamatovali. Kolik podobně nešťastně zamilovaných žen jsme již mohli vidět? Desítky? Stovky? Naprostým vyredukováním výstředností se postavy sice stávají věrohodnějšími, avšak zapomenete na ně bezprostředně po zhlédnutí (tuto vět bych prosil vytesat na svůj náhrobek :). Už tady nežijeme (proč taky) se utápí v šedi nevýraznosti po stránce obsahové, stejně tak formální. Není to film nezdařený, ví, co chce říct a říká to globálně stravitelným způsobem a navíc… na Naomi je opravdu moc pěkný pohled (čím to, že jsou všechny Australanky tak krásné a talentované?). 70% (29.10.2007)

Zbytočný film. Vôbec sa naň ani nepodobá, pripomína javisko, vo všetkom je to cítiť. Sledovať ho sa dá prirovnať k prázdnemu zízaniu na stojatú vodu. Napriek tomu to nie je veľká nuda. Len je to také tlmené a ohromne monotónne. Do konca ma v strehu udržal len môj milý, Mark Ruffalo. Spolu s Naomi Watts fakt pekné výkony, na druhú dvojku si nespomeniem, ani keby ste ma rezali. Zrejme hladinu nerozbúrili.....Na to ale zdá sa nemal nik povolenie, hmm..... Jedine záver nie je celkom zbytočný. Veľmi príjemný ťah. (01.09.2008)