Režie:
Bertrand MandicoScénář:
Bertrand MandicoKamera:
Nicolas EveilleauHudba:
Pierre DespratsHrají:
Elina Löwensohn, Christa Théret, Julia Riedler, Claire Duburcq, Sandra Parfait, Agata Buzek, Nathalie Richard, Françoise Brion, Audrey Bonnet (více)Obsahy(1)
Dnes již legendární snímek Barbar Conan (1982) uvádí neméně legendární hláška filosofického bijce Nietzscheho: „Co nás nezabije, to nás posílí”. V případě snímku Conann (2023) – protože dvě „n“ jsou přeci víc než jedno – se tato teze obrací: posílí tě jen to, co tě zabije. Doslova. Po radikálních úletech Divoši (2017) a After Blue, zatracený ráj (2021) vysublimoval hubitel průměrného vkusu, básník a prasník, filmový alchymista a hejsek Bertrand Mandico vlastní esenci Roberta E. Howarda, jehož kadáver se po premiéře Conanna v Cannes musí obracet v notně zahnilém hrobě.
Zapomeňte na nasypané kulturisty v kožešinách, falické óbr-meče, gladiátorské zápasy i hadí kulty. Nebyl by to Mandico, kdyby nenaservíroval onačejší queer materiál v podobě dekadentního podobenství s božskou Elinou Löwensohn v roli čokla Rainera, který ze samotného Podsvětí vypráví temný životní osud hrdinky Conann a jejích šesti transformacích napříč lidskými epochami. Od útlého dětství Conann coby otrokyně barbarů, jenž dlabou k véče holeně svých nepřátel, až po neonově vyondulovaná 80. léta, kde kromě mečů břinkají monstrózní kazeťáky. Surreální fantasy těkající z černobílého do barevného spektra a do mnoha žánrů se vskutku nebojí ničeho. Kromě extravagantně uchopeného hrdinského příběhu předvádí nepokrytý kanibalismus, mučení, perverzní sex, vyhřezlá střeva a hodně, hodně (hodně) třpytek. Vysmažte si mozek fantasmagorickou lahůdkou Conann a vyjděte vstříc Rainerovým svodům: „Ukážu vám barbarství, nechť představení započne!“
(Festival otrlého diváka)