Kos v ostružiní

Stačí okamžik nepozornosti a hlavní hrdinka pocítí možnost vlastní smrti. A přirozeně dostane chuť žít. Cesta k prvnímu sexu je krátká a přímá. Jenže na gruzínské vesnici není ani romance nic jednoduchého. Obzvlášť v jejím věku a sociální bublině. Neokázalé gruzínské drama stojí hlavně na představitelce hlavní role, díky které můžeme jednání hrdinky pochopit. Výborně zvolená byla i scéna, kterou film končí. (06.05.2024)

Tento film je vlastne o tajnej láske dvoch ľudí, tak ako mnoho filmov. Ale nenechajte sa pomýliť obsahom, ktorý znie ako totálne klišé. V tomto filme totiž nie je Margot Robbie alebo Zack Efron. Nie sú tu krásne, vyšportované postavy a romantická hollywoodska atmosféra. Táto snímka ukazuje prirodzenosť rozkysnutého tela, tvrdosť dedinského prostredia a nevyspytateľnosť života. Tempo filmu je pomalé, no ak si vás získa, oplatí sa vydržať do konca. Je to nesmierne obyčajné, jednoduché a reálne a práve týmto prístupom pre filmový priemysel až výnimočné. A práve v tom je čaro celej nepoetickej poetiky tohto filmu. Ozaj ma to prekvapilo a emočne zasiahlo. Dajte tomu aspoň šancu a uvidíte sami :) (Art Film Fest Košice) (24.06.2023)

Před cestou do kina na tento film jsem si nic zvláštního nezjišťoval a bylo to dobře. Na první dobrou mě po východu ze sálu napadlo, že jsem viděl dlouhý a místy lehce nudný film o člověku, co vypadá jako dcera Brežněva a Fridy Kahlo (a taky jako režisérčino matka), která kvůli ptáčkovi ve křoví z nějakého zvláštního důvodu chytne druhou mízu. Po zamyšlení mě pak ale napadá, že mi to připomíná příběhy Zdeňka Svěráka, kdyby je psal v dnešní době a genderově vyvážené. Když se nad tím zamyslíme, paralely tam totiž docela jsou -  hlavní hrdinka žije na nějaké malé vesničce kdesi na venkově, je považována trochu za podivína a komunita z ní má spíše jen legraci (Otík, děda Komárek). Ovšem na rozdíl od Svěráka, pro kterého je příznačný milý lidský humor a který má pro své postavy vytříbené skromné ale důrazné pointy, tento film se nežene tolik do vtipnosti, ovšem naopak vyniká v razantní a překvapivé pointě. A ano, jak jsem zmínil v úvodu, občas to na mě působilo utahaně a dlouze, ovšem neřekl bych že by tam byl nějaký záběr nebo postava nadbytečná. Spíše, opět v duchu Svěráka, je to taký ten "líný film", kdy zajímavý děj dlouze odtéká. Po technické stránce je třeba vyzdvihnout výkon v hlavní roli, protože je naprosto geniální a možná i kamerové pojetí, protože pěkně koresponduje jak s tempem herectví, tak s tempem příběhu. Celkově bych tedy snímek hodnotil na 4 hvězdy, jelikož jsem v ději občas spatřoval takovou tu prvoplánovou snahu šokovat, bez které se dnes už ale neobejde žádný festivalový film... (06.05.2024)

Příběh samotářské stárnoucí ženy, která navzdory předpokladům chytí druhou mízu, není nijak šokující, přestože některé jeho zákruty se předvídají jen těžko. Stejně tak i hloubavý filmařský styl nejde popsat jako extravagantní či vyloženě poutající pozornost. Výsledkem je však romance, v níž do sebe všechno zapadá a která dovede nenásilně dojmout i pobavit. Více zde. (04.05.2024)

Poté, co téměř padesátiletá žena málem zemře, rozhodne se přijít o panenství. V srdci svobodné a bezdětné ženy tak zažehne jiskra, jež může stejně dobře intenzivně vzplát jako uhasnout, kdykoliv bude touha po svobodě silnější než láska. Uhrančivá studie života absolutně obyčejných lidí, jejich každodenních životů, snů a tužeb je dokonalá ve své jednoduchosti. Nebojí se ukázat nahotu a intimitu lidí, které asi nahé vidět nechcete, ale v tom je právě krása a kouzlo celého filmu. A já vlastně hlavní hrdinku chápal, protože sám mám podobnou povahu a dost možná jsem koukal na vlastní budoucnost, takže o to více zajímavé či znepokojivé mi to připadalo. A prostředí, kde se film odehrává, totiž zapadlá gruzinská vesnice, to je už jen takové zajímavé dotvoření mého výsledného dojmu z filmu, který je více než kladný. A ten konec, to byla opravdová lahůdka. [29. Art Film Fest Košice] (23.06.2023)