Na dotek

každej chce bejt šťastnej. jen lidi s depresí nechtějí bejt šťastní. musejí bejt nešťastní, aby dokázali, že mají depku. kdyby byli šťastní, už by ji neměli. museli by žít v normálním světě. což je depresivní. dan je posedlej pravdou (to já né) a když se jíï dozví, je posedlej ještě víc. napětí ve vztahu č.1 nebo 2 nebo 3 a nebo 4. no nic moc. čekal jsem psycho (nejsem úchyl), ale je to opravdu jenom (pro mě nééé) drama. na prknech, co znamenají svět bych si to asi užil, ale ve filmu mě to ponechalo ,,chladným". a přitom zfilmované divadelní hry mi vůbec, ale vůbec nevadí. taková KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE, to je ,,žůžo!!! ale tady jsem prostě od zůčastněných čekal víc. o hodně!!!! (21.09.2005)

Těžko hodnotit. Po filmařské stránce jednoznačně za čtyři. Zajímavý scénář, výborní herci ( i když u Natalie Portmanové nejsem schopen adekvátně posoudit herecký výkon, stačí, že na plátně prostě je a pozornost je zaručena ) a režie bez jediného nudného okamžiku. Jenže srdce říká tři. Nezahřeje, nepohladí, přestože jde o vztahy. Postav tohoto filmu jsou finančně zajištěné, mají úžasné partnery, měli by to být nejšťastnější lidé na světě, ale přesto nejsou spokojeni. Jsou kruté, podvádí se a lžou v domnění, že jejich život bude ještě lepší. V dnešním světě, kdy je tak těžké nalézt pořádný vztah a oni si toho neváží. Film bez intimního okamžiku, všichni jsou chladní. Julia Robertsová a Jude Law jsou neuvěřitelně sobečtí a celý film hrají jen ve svůj prospěch. Jenom Cliva Owena jsem dokázal pochopit. Ti z vás kteří třeba mají pohodový vztah, to vadit nebude, ale lidi jako já by z toho mohli chytnout depku. Ale za filmařskou stránku dávám čtyři. (24.01.2005)

Když je vztah osobním nebezpečím a myšlenka na vážnější závazek najednou nepříjemná. Nichols umí nasadit do hlavy nesnesitelného brouka nejistoty a nevědomosti nad drahými polovičkami a rozeznívá tak alarm nad smyslem jejich hledání. Někdy prostě nechcete vědět o tom druhém všechno a až minutu po dvanácté vám dojde, co bylo tím klíčovým aspektem vašeho citu. Záhadnost toho druhého. A pak už je pozdě na to chtít se vyvarovat všech krutostí, protože ať teď řeknete cokoli, nic už nebude jako dřív. Ztratíte se a přitom budete stále stejně blízko. Na dotek - ale bez něj. Pocitový dryák, ale filmová dokonalost. (17.07.2005)

Komorně pojaté milostné drama zjevně inspirované divadelní předlohou, jehož úspěch je podležen výbornými dialogy, kvalitním scénářem a špičkovými hereckými výkony. Vzhledem k tomu, že východiskem filmu je divadelní hra, odehrává se podstatná část děje v interiérech a film poněkud připomíná dražší televizní inscenaci. Všechny čtyři angažované hvězdy zaslouží za svůj výkon nejvyšší hodnocení, byť Julia Roberts přece jen o kousíček zaostává. Spolehlivá režie zkušeného Mikea Nicholse, pro mužskou část diváků atraktivní záběry spoře oděné Natalie Portman coby striptérky. Oproti divadelní verzi, která byla inscenovaná na jevišti Národního divadla a natočená českou televizí, je filmový kousek ukončen o poznání sentimentálněji a romantičtěji. Celkový dojem: 90 %. (21.06.2006)

Mike Nichols je bezpochyby velezkušený režisér, který dokáže brilantně zfilmovat divadelní hru. Ale tentokrát mi předloha nesedla. Možná proto, že jsem momentálně spíš optimista, nebaví mě se hodinu a půl dívat na film tak bezútěšný a nepříjemný. Žádná postava tu není sympatická, jednání hrdinů mi přijde jako akt totálního zoufalství, všichni se marně za čímsi pachtí, jsou bezohlední vůči svým blízkým, pořád se tu mluví o lásce, ale nikde ji nejde vidět. Zatímco v režisérově majstrštyku Kdo se bojí Virginie Woolfové (který byl naštěstí letos k vidění znovu v kinech) vyprávění někam gradovalo, zjistili jsme příčinu bezcitného jednání manželů, tady zůstává všechno pořád stejné, zoufalství, bezmoc. Takhle depkoidně na mě snad nepůsobil ani předchozí Nicholsův film (Vtip), a ten byl o hrdince umírající na rakovinu... Herci jsou každopádně skvělí. Ty tři hvězdičky jsou opravdu subjektivní a až budu někdy zase nešťastný, určitě nějakou přihodím. :o) (03.09.2005)