Na dotek

Kdyby na Zemi jednou přistáli mimozemšťané a zeptali se mě, jaké nejsložitější věci jsme my, lidé, vytvořili, odpověděl bych kvantovou fyziku, matematiku a… lidské vztahy. Tenhle film je toho důkazem. Ještě před jeho zhlédnutím jsem si mnohokrát říkal, proč se na nás valí ty špatné snímky, kdy je nám vše servírováno (někdy přímo nacpáno) pod nos a kdy ti lidé nepůsobí reálně… Ale Closer je jiný. Divák často neví, jaká doba uplynula mezi scénami (dozvídáme se to jaksi mimochodem), nejsou zde žádné jednoduché pohnutky hlavních postav a hlavně, ty postavy se nepohybují jako šachové figurky na předem zmapované šachovnici! Kolikrát jsem byl překvapený, kolikrát jsem doslova žasl, kolik geniality se v tomto (na pohled skromném) snímku objevuje. Jméno Mike Nichols mi něco připomnělo, a jakmile jsem se podíval do jeho režisérského profilu, byl jsem doma. Vždyť on už podobný film natočil, akorát s jiným ansámblem - ano, mluvím o klasice The Graduate. A pevně věřím, že co byl právě Absolvent pro generaci let 60. a 70., to bude Closer pro naši generaci. Lépe jsem si svůj 2900. film ani nemohl vybrat. 100 %. (30.05.2011)

Napriek tomu, že ide o adaptáciu hry, až na občas patetické dialógy, to vôbec nepôsobí divadelne. 70 ročný Mike Nichols točí riadne dravo (scéna zo strip clubu!), casting je fantastický (najmä božská Natalie), atmosféra Londýna a začiatku milénia podmanivá, akurát ta kanonáda zvratov je v poslednej tretine už trochu pritiahnutá za vlasy. (18.01.2021)

Konverzační a psychologická lahůdka o nepříjemných tématech a pravdě... Pátrat? Šťourat? Rozdýchat? Nerozdýchat? Co je milovat a co je vlastnit? A co a jak dál? Mike Nichols šibalsky nedal odpověď ani rozhřešení... tenhle snímek určitě všichni "váhaví střelci" a nerozhodní včetně notorických depkařů odsoudí jako "kacířské dílo"... A Owenův výrok o rozpoložení a depkách J.Roberts a to, jak jej skvěle flákl přes celou obrazovku, chcete-li na plnou hubu... To mě dostalo... Jojo, cesta do vlastního já.... kam se leckdy hrabou horory... :-) (23.05.2005)

Divadelní umění (čisté herectví) si tady podává ruku s filmovým. Velice dobrý film s vynikajícími hereckými výkony, na kterých stojí od začátku do konce. Nechce se mi mezi nimi vyzdvihnout jen jeden, ale přece jenom - poprvé jsem si tady všiml Cliva Owena. Velice mile mě překvapila i Julie Roberts, kterou jinak nemám rád. Closer disponuje nepříliš originálním příběhem, jenž je však (díky Nicholsově režii) tak silný, že vám to vůbec nevadí. 80% (31.08.2006)

Když je vztah osobním nebezpečím a myšlenka na vážnější závazek najednou nepříjemná. Nichols umí nasadit do hlavy nesnesitelného brouka nejistoty a nevědomosti nad drahými polovičkami a rozeznívá tak alarm nad smyslem jejich hledání. Někdy prostě nechcete vědět o tom druhém všechno a až minutu po dvanácté vám dojde, co bylo tím klíčovým aspektem vašeho citu. Záhadnost toho druhého. A pak už je pozdě na to chtít se vyvarovat všech krutostí, protože ať teď řeknete cokoli, nic už nebude jako dřív. Ztratíte se a přitom budete stále stejně blízko. Na dotek - ale bez něj. Pocitový dryák, ale filmová dokonalost. (17.07.2005)