Dům z karet

Příběh byl zajímavý, i když snaha matky vyřešit problém sama nemusí být zrovna nejlepší způsob. Matce se povedlo vrátit dceru zpátky do života jen proto, že nebyla autistka, jen vykazovala některé rysy typické pro autismus a její stav byl spíše jen psychický způsobený ztrátou otce a touhou po něm. Výkony herců byly dobré, líbily se mi některé scény, např. ta na střeše, pomalovaná holčička barvami. Také byla zajímavě ukázaná práce s autistickými dětmi. Jednu hvězdičku musím strhnout za ten kýčovitý konec, to bylo opravdu přehnané, jak nějaké sci-fi. (27.01.2010)

Zpracovávat téma autizmu a podobných poruch (nejen) u dětí je potřeba dle mého názoru s mnohem hlubším ponorem do problematiky. Šestiletá holčička má trauma z otcovy smrti (ono to spíš vypadalo že jí indián svými několika poetickými metaforami vymyl mozek, což už samo o sobě dost drhne), výsledkem čehož začne být jakože autistka, oplývající výjimečnými schopnostmi... proboha. Kdyby se do toho nepletl autizmus, proč ne. Kdyby to bylo naopak o regulérním postižení autizmem, v pořádku. Ale takhle... vadí mi, když si někdo zvolí téma, ke kterému, aby ho dobře zpracoval, musí mít jakousi odbornou průpravu, a neuvědomí si, že ji postrádá a nevyhnutelně tak stvoří více či méně paskvil. Mrzí to o to víc, že v ostatních ohledech jde o nadprůměrný film. (31.07.2011)