Moje nová tvář

No je to síla. O případu jsem se dozvěděl už kdysi z dokumentárního seriálu Legendy kriminalistiky, kde se jedna z epizod tomuto případu věnuje. Když si Martina sundá brýle, tak pro lidi, kteří tyto věci špatně snáší, to může být náročný. Vůbec si nemyslím, že tohle vzniklo z důvodu nějakého soucitu, i když je to jakkoli šokující. Příběh o zcela obyčejné dívce, které se jednoho dne převrátí život vzhůru nohama. A aby se dokázala dostat zpátky na nějaký svůj pomyslný vrchol a zpět do života, bude muset ujít dlouhou cestu. Ta je plná úskalí, bolesti, špatných zpráv, ale má v sobě i jiskru naděje a...možná i šťastný konec ? Na tuto otázku zná odpověď jen a pouze Martina. Prostě jen inspirující snímek, z kterého si snad každý dokáže vzít alespoň malý střípek. O to je smutnější, co tady někteří dokáží v komentech vyplodit. A snad jejímu ex taky někdo pořádně upravil v lochu obličej. (01.05.2024)

Předem svýho komentáře bych chtěl poděkovat za tip na tenhle dokument HorrFi(mu). Teď už velice stručně pár slov k dokumentu. Síla tohoto lidskýho příběhu jednoznačně přebíjí zpracování dokumentu. Martina zasluhuje respekt a přeju ji mnoho sil do života. Její bejvalej by za to co udělal zasluhoval smrt nebo aspoň jak se říká oko za oko zub za zub. Což znamená, chtěl bych aby trpěl tak a prožíval přesně to co Martina. On si ale odpykává svůj trest v teple vězení. Přál bych mu aby alespoň tam zažíval pořádný peklo. Sráč jeden... 4hvězdy (19.05.2024)

Na úvod stojí za to zmínit, že je to vizuálně a hudebně (Katarzia) příjemně inovativní zážitek a v kině bude mít nepochybně o to silnější emoční dopad - byla by škoda čekat na screening na ČT Art někdy v deset večer. Vedle toho jsem si pár dnů zpátky připomínal Gondryho "Eternal Sunshine of Spotless Mind" a trefilo se to přesně do téhle audiovizuální emoce - to je kompliment. Jinak plynule sestříhaný film, který asi spíše než původní představa tvůrců, nabíjel více sám život Martiny, jak plynul v těch deseti letech od začátku natáčení. Psanému scénáři a hranému filmu bych některé pozitivní okamžiky v Martinině životě snad ani nevěřil, a to jí je samozřejmě všechny do puntíku přeju. O to víc divák žasne, s čím vším se dovedla popasovat - ne vyrovnat, ale posunout mnohem dál. V tom je film skutečně motivační. Viděno na setkání organizátorů festivalu Jeden svět i s komentářem produkční Maji Hamplové, která do pozitivního obrázku taky přidala svůj dílek. Dokument by měl být součástí distribuce i Jednoho světa. Martina tam v jednom svém vstupu nechá zaznít svoje hluboké emoce. "Je to někdy kurva těžký. Já jsem si to nevybrala, já to nechci." Ponechal jsem si s dovolením tu větu. Platí. Na Jednom světě. V životě. Všude. A když tohle člověk ví, žije s tím, umí se s tím srovnat a ještě z toho vyždímat pozitivní rozměr, tak je frajer. V případě Martiny frajerka. Obrovský obdiv, respekt a poděkování za dobrou práci všem, co se podíleli. Těším se na promítání v Ostravě na jaře, snad i s Martinou :) (27.11.2023)

Obrovský respekt tomu, že se Martina z takové věci nezhroutila a polepila svůj život zpátky do kupy. Její vyhrabání se na nohy je fakt dojemná a inspirativní story, která umí dát takovou tu "co vlastně řešíš" facku. Martině dávám milion hvězdiček. Moje nová tvář jako dokument jde ale pro mě hodně po povrchu a řeší spíš praktické těžkosti nevidomých; což je ale vlastně docela probrané téma. Do té unikátní zkušenosti proměny obletované holky, co se dvakrát převléká než jde ven, do těžce popálené ženy, která pochybuje že ji ještě bude někdo milovat - do té se dokument moc neodvažuje. Chápu, že je to možná to nejbolestivější, ale právě tam jsem cítil větší potenciál říct něco silného, než ve slepeckých psech a masérském kurzu. (01.05.2024)

Dokument, který vás nenechá netečným. Nesouhlasím s názory, že byl vytvořen prvoplánově, aby zaútočil na city diváků. To je argumentační faul na druhou. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by dokument vzniknout vůbec. Jakkoli jinak by se natočil, vždy to s divákem emočně zamává. Martiny příběh znám, žiju v Plzni. Obdivuji ji, že dokáže o tom, co se jí stalo, mluvit a ještě vytváří projekt na pomoc stejně postiženým. Je to potřebný dokument. Nežijeme v ideální společnosti. Martinko, držím vám palce. (01.05.2024)