16bit Sensation: Another Layer

Z části sympatická oslava lidské představivosti a kreativity. Z části milá nostalgie pro všechny, kteří zažili zde vyobrazená devadesátá léta, takže pamatují takové věci jako třeba velká a malá disketa, monitory, které nebyly placaté, počítače, které pracovali na jiném operačním systému, než jsou dnešní „Wokna“, nebo třeba i práci s BIOSem a i tu osmibitovou a šestnáctibitovou animaci. Z části i oslava všemožného otaku šílenství, ať už jsou vaším koníčkem roztomilé anime holčiny, vizuální novely, nebo třeba i historická technika – sbírat či fanaticky obdivovat se dá přeci jen ledacos. K tomu všemu trocha toho cestování časem, jehož kauzalita je při sebemenším zapojení mozku hodně nefunkční. A především hrdinka, která zní jak Chipmunk posílený notnou dávkou hélia, takže z toho občas reálně bolí uši. Mám rád Aoi Kogu, dala svůj hlas mnoha úžasným postavám a třeba v takové Kaguji ukázala, jak velké má rozpětí a jak umí s hlasem pracovat, ale zdejší Konoha je bohužel jen další verzí jejího Paimon hlasu a ti z nás, kteří hráli Genshin Impact, ví, že poslouchat Paimon v jakémkoli jazyce je za trest. Za sebe jsem si tu hodně věcí užil, ale zhruba stejně velká dávka mě tu štvala. Kromě již zmíněného hlasu Konohy jsem byl kolikrát i naštvaný z toho, jak hloupě se chová, nebavilo mě, jak seriál pracuje s následky cestování v čase a ani že to to celé ještě pokryly jakousi zvláštní vyšší mocí v podobě Echa 1 až 3. Na druhou stranu jsem si vybavil hned několik věcí a předmětů z historie, na které jsem už málem zapomněl, rozpoznal i některé ty retro hry a anime, protože nejsem kulturní barbar a tak znám třeba Kanon a když vezmu v potaz, že i přes všechnu mojí averzi k hlavní hrdince mě poslední díl dokázal mírně dojmout, tak jsem ochotný nakonec tohle celé označit místo čistého průměru za mírný nadprůměr. 5,5/10 (28.12.2023)