Onmjódži

Neříkám, že takové japonské seriály mají být plné vražedných démonů a samurajů, sekajících hlavy a ruce všem kolem sebe po celou stopáž, ale tenhle seriál nabízí tolik konverzačního prostoru, že těch pár akcí se v ní docela ztratí. (13.12.2023)

Ale jo, není to úplně nejhorší. Má to i pár dojemných momentů u kterých by i ukápla slzička, jenže jich tam je pomálu, a tak se v tom zcela ztratí. Bohužel je to vycpaný unylou, nic neříkající vatou, která už tak dost pomalé tempo zpomaluje ještě víc. Anime má velkou výhodu v pomalém tempu, ale to musí být opodstatněné; být nabité silným příběhem, postavami, výbornými zvraty a epickými souboji, což u Onmjódžiho zcela chybí, nebo se k těm aspektům jen velmi slabě přiblíží. Dost silně pochybuju, že se dočkáme nějakého pokračování, ale jestli k němu nějakým zázrakem dojde, tak upřímně nevím, jak by mohlo vypadat. (24.03.2024)

Po většinu času průměrná duchařina, která se místy mění na nadpřirozenou procedurální detektivku. Největším lákadlem a zároveň i největší slabinou tu je důsledné zasazení reálií do období Heinan, tedy ranně středověkého Japonska, s čímž souvisí určitý zcizující odstup od víceméně jednorozměrných postav a jejich pro nás ne úplně snadno pochopitelných motivací. Je možné, že v knižní předloze to fungovalo lépe, jenže se (vzhledem k tradiční nepřítomnosti kvalitního dramaturga) spousta informací při převodu do kreslené podoby prostě ztratila. Budování vztahu mezi naivně přímočarým šlechticem a cynickým samotářským čarodějem, kteří spolu vyšetřují nadpřirozené úkazy na císařském dvoře, tak probíhá nejotřepanějším možným způsobem: spolupracují - pohádají se - usmíří se - opijí se spolu - už jsou přátelé na život a na smrt. Díky tomu pak dramaticky přepálené finále, kdy si hrají na Hanče a Vrbatu a snaží se zachraňovat jeden druhého, emočně poněkud selhává. O vyloženě otravném finálním bossovi ani nemluvě. (15.01.2024)

Onmjódži je za mě takový ten seriál, co neurazí ani nepotěší a zajímat by mohl hlavně ty diváky, kteří mají slabost pro východní mystiku s jejími Oni, talismany, šiki, sútrami a kdo ví čím vším ještě. Líbila se mi víc první polovina, která byla zaměřená na různé nadpřirozené záhady a ukazovala nám skrze ně některá temná zákoutí lidské duše, protože „Démon se ukrývá v každém z nás…“. Druhá polovina, která byla vlastně jedním větším příběhem, už mě tolik nebrala, a to hlavně proto, že mi motivace zdejšího démona přišla tak nějak ubohá a ze všech, co jsem do té doby viděl, asi nejslabší. SPOILER Plus se seriál vyvinul v neskutečnou bromance, kde jediné, co jsem si odnesl, je, že síla přátelství porazí prostě všechno, a tak ten sluníčkový konec vzhledem k faktu, že tu máme démony a temnotu, zradu a závist, působil tak nějak slabě, nevýrazně a ani ne moc uspokojivě. KONEC SPOILERU Animačně je to za mě maximálně průměr, to samé dokážu říct o hudbě. Hlavní postavy mě bavili také spíš ze začátku, když se vzájemně špičkovali a hledali si k sobě cestu. Jako celek je tedy Onmjódži maximálně trošku lepší průměr, kde si říkám, že je mi vlastně jedno, jestli vyjde nějaká další série, ale zároveň doplním, že pokud by vyšla, tak bych se na ní klidně podíval. 5,7/10 (29.11.2023)