Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem

Hudba dua Daft Punk je sice house, ale je značně zabarvená zvuky osmdesátých let, což z jejich alb činí vskutku originální počiny. Po albu Homerwork, přišel projekt Discovery. Eighties motivů přibylo a tvůrcům tohoto anime se podařilo mnohem více, než jen doprovodit jejich nápadný hudební styl. I film je totiž 80´s retro. Vše nakreslené má silnou patinu éry, kdy hudbě dominovaly ranné syntetizátory a módě šílené účesy a ještě šílenější oblečení. Mimochodem režisér se asi minul povoláním, možná měl spíše zvolit spíše dráhu módního návrháře. Těch vytříbených kostýmů, ale nejen ty. Dokonce i vesmír je ala 80´s, plný modrých, žlutých a růžových barev. Anime, nejen, že hudbu doplňuje, ale v pár chvílích, kdy hudební tah polevuje, je hlavním zdrojem zábavy. Zatímco co hudba kvalitativně kolísá, animace sype z rukávu originální nápady s razancí houseových beatů. Jedná se o opravdu originální počin. (19.05.2008)

Někdo si do videoklipu zasadí ukázky z filmů a někdo si k písničce (nebo spíše k albu) vytvoří vlastní film. To je Interstella 5555. Už od prvního klipu k One more time mě to uchvátilo. Na to, jak to celé dopadne, jsem si musela pár let počkat (a dušovat se, jestli vůbec je nějaký konec a někdo jim projekt nestopnul), protože vydali do komerčního světa snad jen čtyři klipy. Díky Bohu jsme se dočkala a musím říct, že výsledek je za jedna :) (30.12.2012)

Já absolutně nejsem fanda japonské animované tvorby ani elektro(tech)nické muziky, ale na těchto 65 minut asi budu vzpomínat a připomínat si z nich alespoň vybrané skladby určitě ještě dlouho. Některé písně včetně zpěvů zremixovaných počítačem sice zní na můj vkus příliš uměle, ale k samotnému příběhu i japonskému anime se náramně hodí – a TO, co zde vzniká za spojení hudby a obrazu, jsem vnímal jako geniální symbiózu. Místy jsem měl až pocit, že tvůrci s takovou dávkou kreativity, protaveného do stylu na první pohled pro mě odpudivého a hle, nakonec s nejedním fascinujícím nápadem a podmanivým prvkem, museli také dojít buď z mimozemské planety nebo z budoucnosti. Nebo skutečně čerpali ze záblesků z prožitých nočních snů. Pro mě osobně až vtažení do absolutně jiné dimenze. Pustil jsem si to poprvé a nemohl uvěřit, jak mě to zaujalo a rozhodl jsem se, že než napíšu komentář, chci to vidět pro jistotu ještě jednou. O pár hodin jsem si Interstellu 5555 pustil znovu a napodruhé mě svou propracovaností, již s vědomím, co mě tu vše čeká, ohromila ještě víc! Doslova hudební i vizuální sci-fi, propracována v neskutečně nápaditých detailech, ke všemu s dost zajímavým příběhem o únosu kapely meziplanetárního charakteru. Občas mi jen vadila přehnaná délka některých skladeb (nejvíc té poslední) v poměru k tomu, že více z nich je založeno hlavně na opakování jednoho motivu. Ale i v tomto směru mi to vynahradily minimálně dvě skladby, které mě dostaly už i samy o sobě (a společně s obrazem teprve nabraly na zážitku) – první na slavnostním galavečeru odevzdávání cen, s popěvkem fáná-gou (či-li fanoušci jdou?), a hlavně dlouhá instrumentální melodie během pátrání na zámku, s úžasným klávesovým sólem. Je v tomhle pro mě cosi magického... [90%] (13.09.2022)

Moje první setkání s duem zvaným Daft Punk, které se právě díky tomuto filmu stalo jednou z mých oblíbených kapel. Už jenom nápad udělat z celé desky jeden celý film na sebe navazujících klipů je velmi originální. K tomu přidejte opravdu zajímavý příběh, zápletku, postavy, které jsou sympatické a propracované aniž by řekly jediné slovo, zlotřilého záporáka, veselou taneční hudbu, prokládanou melancholickými kousky jako Something About Us (nejlepší song), no a v neposlední řadě je to celé ještě anime. Velký palec vzhůru. 9,5/10 (25.03.2015)

Bola raz jedna pokojná planétka, kde sa ľudia od rána až do večera zabávali a užívali si život. Všetko sa však zmenilo keď na ich planétu uskutočnili inváziu podlí pozemšťania. Úsmev z pier a chuť do spevu im síce nezmizla ale život, aspoň niektorých jednotlivcov, bol výrazne ovplyvnený. Vydávajú sa na nebezpečnú púť tajomným vesmírom aby zachránili svojich unesených priateľov. Je priam neuveriteľné čo všetko sa dá rozpovedať len pomocou hudby v spojení s pár obrázkami. Hudba síce bola skvelé, no od mojich vysnívaných melódií je teda na míle vzdialená. Keďže hudba bola hlavnou kvalitatívnou zložkou tohto diela, skutočnosť, že štýl hudby mi nesadol zrovna najlepšie sa podpíše nad tým, že nemôžem toto hudobné anime ohodnotiť 5*. Musím priznať, príbeh ma dojal a aspoň čiastočne zodpovedal otázku odkiaľ sa u nás berie všetka tá čudná hudba ktorú dnes počúvame. (13.07.2011)