Tajná přání

Nedávno jsem viděla film na podobné téma, Akeelah and the Bee a to bylo úplně jiné kafe (daleko lepší!!!). Proč to nefunguje tady? Nevím. Řekla bych, že Gere nestačí a mé oblíbené Binochetové taky jaksi dochází výrazových prostředků. O co vlastně jde? SPOILER: Rodina s Gerem v čele funguje docela v zajetých kolejích, ale zdá se, že tyto koleje vlastně nikomu pořádně nevyhovují. Gere je tak trochu despota a nenápadně určuje, co se má a nemá dělat. A svoboda všech je tím značně omezená...Vše se mění, když se dcera (je tu ještě starší bratr) probojuje na soutěž ve spellování slov. Bratr, do té doby favorit a spojenec otce, je odsunut na vedlejší kolej. Matka s obavami sleduje, jak si otec bere dceru pro svá křídla a formuje ji do svých představ a nenaplněných přání (přímo rozmlouvat s Bohem). Sama tak (matka) uniká do svého světa, až ve výsledku ... ale to už bych zbytečně prozradila moc. Hodně komorní drama, ovšem se slabými hereckými výkony. Film má značné aspirace (které by i mohly být splněny), ale vše je jaksi rozmělněno v plytký tok děje... (25.07.2009)

Ta rodina byla už od začátku divná a divná zůstala až do konce. Otec napřed upřednostňoval syna před dcerou, pak dcera začala bodovat v hláskování slov a otec se zaměřil více na ní než na syna, který začal hledat spřízněné duše u buddhistů, matka skončila v blázinci, prostě naprosto šílená rodina, do které bych nechtěl patřit ani za nic. A do toho pořád nějaký Bůh smíchaný s filozofií, holčička, která se snaží promluvit s Bohem, prostě tohle je film, ve kterém se mohu jen velmi těžko vyznat a těžko pochopit úmysl tvůrců. Vůbec jsem nechápal, co to tam dělala ta matka, což bylo částečně vysvětleno až v druhé polovině filmu, ale stejně jsem její pohnutky a smysl počínání vůbec nepochopil. Nejnormálnější tam byl asi ten jejich syn, který se pokusil zdrhnout, dokud to šlo. Jistě film má i své nesporné kvality, ale bohužel se ztrácí v neprostupnosti některých scén, které jsem opravdu nechápal. Celkově tak ve mně po skončení filmu zůstává jakýsi zmatek a smíšené pocity, protože tohle bylo rozhodně něco, co bych nemusel vidět znovu, dokonce jsem přemýšlel, jestli film dokoukat. Ale vydržel jsem až do konce a nakonec, možná i k mému překvapení, uděluji docela solidní tři hvězdy, a to především za vynikající herecké výkony, díky kterým tenhle film je aspoň trochu zajímavý. (28.04.2010)

Keď sa pri filme nenudíte a pomerne príjemne vám ubehne, ešte to neznamená, že musí byť niečím výnimočný. Táto jedinečná dráma, ktorej jedinečnosť sa skrýva v pomerne divnej tématike, je niečím podobným. Zladenie tichej spirituálnej drámy s nábožensko duchovnou tématikou v prostredí americkej súťaže 'hláskovania'. To je určite jedinečné. Spolu s hercami. Ale buď mám pocit, že by v tom mohol film trošku ubrať, alebo že si toho zobral na ramená až príliš veľa. Zvláštne. Ako aj celá podstata tejto kvázi-súťaže. 60%. (21.02.2008)

Jsou filmy, které jsou tak specifické svým námětem, že se jen těžko s grácií protlačí za hranice inkriminovaného regionu. Bee Season je jeden z nich. Ono totiž přijde malému českému člověku fakt vtipné, že američani soutěží v hláskování slov, když u nás hláskují děti v první třídě ... proč tomu tak je - je nazřeteli, proč je film uváděn s titulky je také jasné (tedy mě jako osobě poznamenané angličtinou :-). A o čem to je? Židovská rodina - dcera co spelluje, otec, který je posedlý mysticismem slov, matka, co trpí kleptomanií a syn, který propadá svodům Harre-Krišna. Na první dojem to působí hodně přeplácaně a já se ptala, zda to může vůbec jako celek fungovat? Myslím, že ano. Díky nadprůměrným hereckým výkonům ústřední čtyřky, díky nápadité režii a vizuálním vychytávečkám (ano i to tady je), díky scénáři, který v podstatě moc neřeší, nevysvětluje a nechává na divákovi velký díl přemýšlení a pocitů, díky zajímavému závěru... Ano Bee Season mě okouzlil, okouzlil mě také díky zajímavým americkým reáliím, což je u mé osoby hodně těžko uskutečnitelný stav. A myslím si, že režisérký tandem David Siegel - Scott McGehee pokračuje ve skutečně zajímavé kariéře, neboť už předchozí Temná voda mě nepokrytě nadchnula. Témata jejich filmů jsou malá rozsahem, ale o to silnější, s větší výpovědní a emotivní hodnotou. 70%. (30.08.2006)

Bez Richarda Gerea by to nemělo ani těch 59%. Absolutně mě všechny ostatní postavy rozčilovaly a nebylo to proto, že by byly ve scénáři špatně napsané, ale čistě jen tím, že jejich protagonisté byly špatní, špatní a znovu špatní. A co bych ještě dopsala k filmu by bylo, že nejde čistě o Drama, ale hlavně o NÁBOŽENSKÝ FANTASY laděný film. Jsem z toho trochu nesvá. Začala jsem na to koukat v domnění, že mě čeká nějaké rozluštění záhady, ale nějak se to zaseklo na tom stejném bodě, točilo se to dokola a nakonec to skončí tak, že je tam náboženské poselství a záhada nikde. Náboženství je fajn, pokud člověk jen věří, ale pokud tomu zasvětí celý život a poblbne tím své děti, tak to je fakt dost hnusný fanatismus. (10.04.2011)