Day the World Ended

Nevýrazný príbeh trebalo čo najviac napchať rôznymi zvratmi a dejovými linkami. Je ich tu niekoľko, ale ani nestoja za mienku, pretože ich technická, či ´´dialógovo-postavová´´kvalita nieje ani priemerná. Roger Corman natočil postapo ,,veľkofilm,, naivný jak delo a minimálne zábavný ( aj v tom horšom zmysle slova ). (24.04.2015)

No, přemýšlím, co se v tom filmu událo a ono vlastně nic. V prvních minutách se k páru tatínek a dcera nakýbluje 5 dalších lidí a jeden osel (zajímavá náhoda, že přišli všichni v jednu chvíli a pak už nic ale ok) no a pak občas někdo z různých důvodů jde na procházku - jednou je to kvůli koupeli u vodopádu, v ostatních případech někdo odejde a druhý ho jde hleda a takhle se různě střídají :D Záporák jde hledat holku, záporáková jde hledat záporáka, podivín jde hledat bůhví co, rick jde hledat osla atd. A celý film se vlastně čeká na to, až naprší, což se nakonec stane. Jejda, spoiler :) (26.05.2020)

Plusy: místy napínavé, místy zábavné. Legrační kostým mutanta. Vše jak má být, ale jedna postava se vymyká zaběhlým šablonám - přítelkyně záporňáka - to mne velmi potěšilo:). Mínusy: díky hláškam typu "vědci o tom ještě moc nevědí..." je v tomto filmu dovoleno prakticky vše, některé nápady jsou opravdu velmi naivní. Většina postav je podle zaběhlých šablon: otec, jeho dcera, hodný nápadník a zlý nápadník. Kostým mutanta by neměl být legrační. Celkově ale dobrá zábava, 3,5* tentokrát zaokrouhluji dolů. (18.01.2007)

Plakátové.info: LIDSKÉ EMOCE AŽ NA DŘEŇ!!!…...NAPADENI STVŮROU Z PEKLA!!!!____Rané Cormanovy filmy po výpravné stránce vypadají – jak to nazvat – „sociálně potřebné“ :o). Atomovou „zkázu lidstva“ tu supluje jeden záběr na rozbořený dům, postapokalyptickou atmosféru navozuje pár obláčků umělého kouře, vznášející se v pár záběrech nad krajinou kolem domu. V něm se odehrává drtivá většina děje, s nesourodou skupinkou sedmi přeživších, kterou jejich nepsaný vůdce vtipně nazval „nadějí pro nové lidské pokolení“. Pokud se Corman držel nepsaného pravidla, že „nejvíc se bojíme toho, co není vidět“, tady to moc nefunguje. Těch pár náznaků s detailem na chapadlo monstra s dlouhými drápy moc děsu nebudí a než se cca 10 minut před koncem zjeví celé, jde o poněkud zdlouhavé čekání, kdy z divácké letargie vytrhne maximálně tak temperamentní záporákova přítelkyně a její tanečky před gramofonem, plus vypečené dialogy typu:__ „Vypadá nebezpečně. Měl by být odstraněn- - Ne, Jime. Je pro nás důležité, aby žil. – Proč? – To zatím nevím. Až to budu vědět, tak ti řeknu.“__a PC pařani by mohli zbystřit své sluchadla při starcových zmínkách o svém oslíkovi, kterého pojmenoval „Diablo“ :o) A propos monstrum – zní to až k neuvěření, ale zde ho představuje – podle nákresů jedné z postav – radioaktivním zářením zmutovaná severoamerická veverka ´čipmunk´. Vypadá jako strašák z dětského karnevalu. Má podsaditou lidskou postavu, na hlavě tlustý make-up z moduritu a do něj napíchané dva rohy a špičatá ušiska. Strašidelný není vůbec, ale koukat na něho je prostě žrádýlko :o) (08.12.2012)

Corman v tomto depresívnom postapo predvádza celkom slušne prepracované vzťahy preživších. Až do konca si vystačí s náznakmi, monštrum ukáže až v samotnom závere. Dnes už musí nutne pôsobiť smiešne, ale nemyslím, že toto by malo byť kritérium odpísania filmu. V roku 1955 bol strach z atómovej hrozby natoľko silný, že podobné filmy ako memento ľudskej blbosti museli pôsobiť značne depresívne. Začíname koncom, čiže výbuchom a končíme začiatkom, čiže snahou o nový začiatok ľudstva. Corman použitím tohto paradoxu na mňa celkom zapôsobil. (05.11.2016)