Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává na konci sedmdesátých let v prestižní bělehradské základní škole, která je na svou dobu naprojektována a vybavena velmi moderně. Ale ani velkolepé prostory s bazénem, dobře vybavenými odbornými učebnami a sportovištěm nejsou zárukou hladkého fungování vzdělávací instituce. Škola je živý organizmus a dělají ji především lidé. Pokud nefunguje správně chemie mezi vedením a členy pedagogického sboru, na pracovišti vládne atmosféra strachu, lidé si nedůvěřují a pomlouvají se, ani nadstandardní vybavení nezajistí kvalitní edukační proces. Škola ve filmu Mistři, mistři funguje na první pohled bezchybně. Výsledky žáků jsou nejlepší v Jugoslávii, ředitelnu zdobí množství diplomů a pohárů, které žáci školy získali a všechny papíry jsou v naprostém pořádku. O tom, jak se věci doopravdy mají, vypovídá zdánlivá banalita, která vyjde v úvodu filmu najevo. Při honbě za marginálními úspěchy se ve škole zapomíná na obyčejné, ale vlastně mnohem důležitější věci jako je třeba fakt, že jedna skromná a u všech oblíbená zaměstnankyně školy odchází druhý den do důchodu. Když to ekonom školy náhodou zjistí, nařídí ředitelka školy mobilizaci celého učitelského sboru za účelem zorganizování důstojné rozlučky.
Do této situace vstupuje nezkušený inspektor, aby vyšetřil stížnost mladé učitelky na sexuální obtěžování ze strany zástupce ředitele. Toporná snaha snaživého mladíka přijít vztahům mezi zaměstnanci školy na kloub, přináší množství komických momentů. Na druhou stranu odstartuje řetězec událostí, jenž na pozadí horečných příprav programu rozlučky hrozí tragickým vyústěním. Ve filmu může pozorný divák odhalit spoustu metafor poukazujících na fungování jugoslávské společnosti těsně před smrtí Josipa Broze Tita. Obdivuhodné je také velké množství plnokrevných charakterů, které se Goranovi Markovićovi na relativně malém prostoru podařilo ve filmu velmi plasticky vykreslit. Dává také mnoho podnětů k zamyšlení i současnému divákovi bez ohledu na místo a čas, kde žije.
(Vsetínský filmový maraton)
Hrají
Branko Cvejič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Klamné léto '68 (1984)
Petřin osud (1980)
Balkan expres (1983)
Mirjana Karanovič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Underground (1995)
Život je lep (1985)
Sud prachu (1998)
Rade Markovič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Petřin osud (1980)
Muž se zlatými brýlemi (1987)
Zloděj broskví (1964)
Bogdan Diklič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Nevídaný zázrak (1984)
Země nikoho (2001)
Sud prachu (1998)
Aleksandar Berček
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Kdo to tam zpívá (1980)
Sud prachu (1998)
Život je zázrak (2004)
Pavle Vujišič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Kdo to tam zpívá (1980)
Život je lep (1985)
Petřin osud (1980)
Mira Banjac
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
...a dělo bylo ještě žhavé (2014)
Hezké vesnice hezky hoří (1996)
Balkanski špijun (1984)
Zoran Radmilovič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Otec na služební cestě (1985)
Maratonci trče počasni krug (1982)
Cukrová voda (1983)
Miodrag Andrič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Milostný příběh (1967)
Až budu mrtev (1967)
WR - mystéria organismu (1971)
Ratko Tankosič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Šťastný Nový rok 1949 (1986)
Kordon (2002)
Variola vera (1982)
Milivoje 'Miča' Tomič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Kdo to tam zpívá (1980)
Život je lep (1985)
Balkanski špijun (1984)
Predrag 'Pepi' Lakovič
Jugoslávie
Nejlepší filmy:
Černá kočka, bílý kocour (1998)
Dům k pověšení (1988)
Život je lep (1985)