Kráska z Marsu

Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá. (15.11.2006)

Tak aj ja som videl verziu, ktorá nemá ani 67 minút, ani 110 minút, ale film o dĺžke 81 minút. Mám z neho pocit, že je zostrihaný. Občas som sa vo filme trochu strácal a nebude to iba chybou režiséra. Ale k filmu. Napriek všetkým obdivuhodným akvizíciám, ktoré film ponúka, musím povedať, že to nebola až taká zábava, ako napr. príbuzná Nebeská loď . Košatý dej je skôr na ťarchu, pretože film zdržuje a robí ho mätúcim, na Mars sa pozrieme iba občas a treba povedať, že tieto pasáže sú jednoznačne najpríťažlivejšie. Tvorcom kvitujem, že sa im podarilo vopchať do relatívne konzistentného celku drámu,sci-fi, love story, spoločenskú kritiku a grotesku. (28.09.2012)

Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès. (18.02.2012)

Neskutečně zajímavý film, který dokáže být jak totálním komunistickým škvárem (skuteční práce je důležitější, než vědecké bádání), tak příkladným blockbustrem, který nepostrádá jisté napětí, opulentní scény, výjevy marťanského města, vraždy, chrabré vojáky sovětu, zlé buržoazní padouchy, utajené plesy zbohatlické honorace... Chybí snad jenom automobilová honička a vesmírná bitva. Přestože je film němý, má dost rychlé tempo a tam kde se děj odehraje na poli pěti minut, dneska by bylo potřeba půl hodiny (ovšem jelikož jsem bídný, akulturní prabarbar, nemám ani nejmenší tušení, jestli je to specifikum tohohle filmu, nebo celého kinematografického období 20. let, hle, já nehodný červ). Velmi zábavné sci-fi (Přestože se valná většina filmu odehrává na zemi a s marťanským světem nemá nic moc společného), zabalené do propagandy srpu a kladiva, což ovšem celku dodává jistou zvrácenou poetiku. (08.03.2015)

Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu). (26.07.2009)