Naprosto osvětleno

Sterilizujte skvělou a velmi silnou knihu, která má myšlenku, příběh i fantazii. Vyberte z ní tu nudnější příběhovou linii a máte další průměrný film, který pro změnu zase předvádí studentům filmových škol pro budoucí režiséry, kudy se v práci s adaptacemi knih určitě neubírat. Liev Schreiber však ukázal, že špatným režisérem rozhodně není, jen tu knihu vzal trošku od špatného konce. (07.10.2009)

Vynikající filmový snímek formálně představený jako pestrá směsice žánrů (začíná jako klasický nezávislý artový snímek, náhle se prudce zvrtne do obdoby akčních komedií alá Guy Ritchey, poté se z něho vyklube ukrajinská road-movie srovnatelná s naším Výletem od Alice Nellis a končí nestandardně nehollywoodsky katarzí a etickým vyzněním...) Tenhle film mnou velmi rezonoval a bylo to dáno nejenom tím, že jsem na Ukrajině minulý rok asi měsíc pobýval (mj. i v té Oděse) a ač silnice a mnohé scenérie byly vizuálně české (film se skutečně natáčel u nás), tak duch a tamní atmosféra byly zachyceny docela přesně (týká se to i jazyka), ale také tím, že mix humoru a vážných etických poselství byl namixován vyváženě, výběr herců se nadmíru povedl a všichni hráli skvěle (hlavně ukrajinská osa děda - vnuk), výběr filmové hudby byl neskutečně cool a vizuálně působil snímek čistě a prosvětleně. Navíc střed západní a východní civilizace (i když tady šlo spíše o rozdílnost pohledů naší amerikanizované kultury a zbytku světa, kam zatím dorazila jen povrchní módní vlna hip-hopu a amerikanizovaného oblékání) je relevantní téma, o genocidě Židů nejenom během holocaustu nemluvě (viz např. Rudá jízda od Isaaka Babela, kde se dočtete, že židovské pogromy byly v Oděse něco normálního už dávno před druhou světovou válkou...) (13.09.2007)

Musím říct, že jsem od toho filmu nic moc nečekal a překvapivě jsem dostal hodně. Liev Schreiber jako režisér a scénárista rozhodně nezklamal, dokonce ani sám sebe nevnutil do nějaké z rolí. Velmi melancholické, sentimentální, a tak podivně poeticky drsné. Příběhy z druhé světové války se musejí natáčet s citem a v tomhle případě se to rozhodně povedlo. Navíc ty postavičky jsou prostě výborné. Ty nejzajímavější příběhy prostě píše život. Bohužel. (23.02.2014)

Humorný cestovný príbeh z Ukrajiny sa postupne mení na ťaživú drámu plnú tragického osudu tamojších Židov počas II. svetovej. Do toho všetkého kopec páčivých záberov ako z nejakej výstavy o super možnostiach úpravy obrazu. Takéto nadmieru ľúbivé, úmyselne plačlivé a zároveň groteskne vtipné filmy pospolu ma väčšinou skôr odpudzovali. Podobné diela dýchajú skôr atramentom či tlačiarenskou čerňou scénaristu ako autentickým zážitkom. 50% - ale len preto, že je to z mojej obľúbenej Ukrajiny a pár miestnych záberov ukazujúcich tamojšie žitie stojí za to. Napríklad tepláky ako univerzálne oblečenie na ulicu, do auta i na diskotéku (nám napríklad pani domáca v Odese vravela, že kľudne môžeme ísť do miestnej opery aj do divadla v teplákoch, že je to bežné: a naozaj). (01.04.2015)

Tenhle výlet po Ukrajině, v zánovním trabantu, mi sednul do nálady téměř dokonale. „Slepec“ za volantem a na zadním sedadle jeho pomatený pes jménem Sammy Davis Junior, Junior. Tlumočník s mizernou angličtinou, ale ve slušivé teplákové soupravě. A americký vegetarián („To je nemocný nebo co?“ ) s posedlostí ukládat věci do igelitových pytlíčků. „Proč to děláte? - Možná mám občas strach, že zapomenu.“ A potom se najednou humor u kterého jsem si navíc pochvalovala, jak si poslední dobou procvičuji ruštinu .... změnil. Na hledání sama sebe schované za hledání minulosti.Na vzpomínky, které přinášejí smutek. Film asi nebude pro každého a pro každou náladu, ale pro mě své kouzlo měl. (07.07.2006)