Hudba:
Vladimír MertaObsahy(2)
Čtyři zbrusu nové pohádky pro chytré děti a chytré dospělé z oblíbené knihy Jana Wericha. Klasik animovaného filmu Břetislav Pojar natočil slavný příběh maličkého Palečka, plný zvratů a dobrodružství o jeho cestě do světa a zase domů. Pod vedením Aurela Klimta ožijí tři navzájem si podobní hrbatí bratři. Hrbáči z Damašku přinášejí atmosféru exotického Blízkého východu s pestrostí orientálního vypravěčstvím, ale přitom o věcech nám všech dobře známých. Vlasta Pospíšilová ve Třech sestrách a prstenu vypráví vesnický dekameronský návod o tom, jak pro sázku o prstýnek zblbnout tři milující chotě. A Jan Balej dovolí bratrům Markovi a Koubovi prožít prastarý pohádkový příběh o kouzelném mlýnku, závisti, čertech s originálním vysvětlením jednoho přírodního úkazu v pohádce Moře, strýčku, proč je slané? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (179)
Bohužel o něco slabší než první Fimfárum a kvalitativně nevyrovnané. Oproti "jedničce" relativně málo animační invence a drobných vtípků, místy trochu utahané. Dialogy Oty Jiráka mi přišly většinou hodně zbytečné, pohádky mohly myslím velice dobře fungovat i bez nich. Animaci obecně chybí trocha dynamiky -- ne té přeexponované americké, ale změna rytmu nebo střihu by určitě prospěla. Stále však nadprůměr. ()
Vybrané povídky do tohoto pokračování jsou znatelně slabší než ty z prvního pásma Fimfárum. Koncept si pro mě z prvního případu nese i tehdy mnou kritizovanou rozvleklost, ony natahované prvky mezi nahranou Werichovou audiostopou tu ale působí už trochu iritujícím dojmem a jednotlivé příběhy si s sebou sice nesou lehký satirický podtón, ovšem vtip jako takový to nemá žádný. Příběh o třech sestrách je pak v tomto ohledu nejslabší, nic nenabízí, nic nepředá, nepobaví, jen tak pomalu a drhnouc uplyne. Příběhy odehrávající se mimo českou kotlinu jsou pak úplně mimo mísu. Ty nemají žádné Werichovské kouzlo, ačkoli jsou z jeho pera, nejsou prostě dobře zpracované. Fimfárum 2 jako celek špetku Wericha přece jen vykazuje a to skrze jeho hlas linoucí se z autorových úst napříč všemi příběhy. Nic moc to sice neznamená, ale svoje kouzlo to místy pořád má. ()
Rozkošné rozprávky, naozaj rozkošné. Ale nie pre deti, na to je tam akosi priveľa zabíjania, zákerností alebo ubližovanie z rozmaru. Naviac, v každom pribehu má dôležitú úlohu alkohol. Najzábavnejší bol pre mňa pribeh z Damašku a najväčšie prekvapenie Tri sestry, čo je určite jediná animovaná rozprávka, kde sa objavil Engels, Marx a Lenin (ako svätá trojica na stole u antiklerika). –––– Lidé se měli dobře. Měli to, co měli rádi a měli rádi to, co měli. –––– Zbraně a kořalka jsou nejvýnosnější obchod na světě. –––– Malí se vždycky bojí velkých. Ale stojí za úvahu, že velcí se bojí nepatrnejch. ()
Po mistrovsky odvedené jedničce přichází pokračování ve formě druhého dílu, který se skládá ze čtyř dalších povídek (Moře, strýčku, proč je slané?, Tři sestry a kouzelný prsten, Tři Hrbáči z Damašku, Paleček). Přičemž při sledování první povídky jsem měl pocit, že to bude stejně tak vynikající počin jako minule. Jenže bohužel zbývající tři povídky jsou již slabší, přičemž Tři Hrbáči z Damašku jsou opravdu slabí. Líbilo se mi pouze jejich vyobrazení, včetně všech dalších učinkujících v pohádce. Tři Hrbáči z Damašku jsou takové loutkové obludárium, loutky jsou doslova nádherná monstra, jenže ten příběh z Orientu mi vůbec nesedl. Podobné je to i s Palečkem, který mi přišel takový natahovaný a nejlepší z něj byli Sněžní obři. Za to Tři sestry a jeden prsten je veselejší povídka, ve které mě nejvíc pobavilo, když odvážely nebožtíka na hřbitov a on jim sám slezl ze žebřiňáku. Nad těmito třemi povídkami jednoznačně vyniká hned ta první o mlýnku, který stále mele a mele sůl a bude ji mlít na mořském dně až na věčné časy. Povídkami je to tedy o hodně slabší než v prvním Fimfáru, jenže ty tvůrčí schopnosti a mistrovská animace společně s přednesem Jana Wericha a Oty Jiráka dělají i z této pohádky opět originální filmový zážitek. [7772. hodnocení, 165. komentář, 78%] ()
Fimfárum dvě je bezesporu stále vynikající animovaný projekt. Ona ,,werichovština" z toho ale už krapínek mizí. A jestliže v jedničce bylo několik pohádek naprosto unikátních (vlastně téměř všechny, adaptace Lakomé Barky, Až opadá listí z dubu, Franty Nebojsy, a vlastně i titulního Fimfára, snad jen Splněný sen zůstává trochu stranou), ve dvojce žádná podobně výjimečná bohužel už není. Audiovizuální podoba Hrbáčů z Damašku zaostala daleko za tou původní mluvenou, lépe nedopadl ani Paleček (byť v něm exceluje pasáž se Sněžným žroutem a jeho dětmi, asi vrchol celého filmového projektu), Tři sestry a jeden prsten jsou coby pohádka pro dětského diváka příliš nesrozumitelné (děti se na mne stále dokola obracely s dotazy, jak že ty paní ty pány vlastně napálily, což jsem jim nedokázal kloudně vysvětlit), takže ji ocení jen dospělí diváci, a tak coby nejpovedenější osobně vnímám pohádku Moře, strýčku, proč je slané?... ()
Galerie (16)
Photo © MAUR film 2006
Reklama