Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Muž, který prodává válku. Čím krvavější je bitva – tím vyšší je cena…a na téhle vydělá majlant. Cynický a pragmatický britský agent William Walker přijíždí v devatenáctém století do Queimady, portugalské kolonie na Antillách. Jeho cílem je podnítit revoluci a získal pro Anglii výhodné podmínky při obchodu s cukrem. V nosiči vody a zavazadel José Doloresovi rozpozná potenciálního vůdce vzpoury otroků... portugalské jednotky jsou vyhnány z ostrova a moc za podpory britské vlády přebírá prozatímní vláda prezidenta Teddyho Sancheze. O deset let později Williama najme Královská společnost a vláda Queimady, která pátrá po plantážích cukrové třtiny. Jeho úkolem je dopadnout José Dolorese, který se svou armádou vzbouřenců narušuje ekonomické zájmy Anglie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Sir William Walker (Marlon Brando) přichází v polovině 19. století s tajným posláním britské koruny na Queimadu. Tento antilský ostrov nese tohle jméno od té doby, kdy Portugalci ohněm a mečem vybili původní indiánské obyvatelstvo a zaplnili ostov dovezenými africkými otroky, kteří zabezpečují vysokou produkci cukrové třtiny, jež je hlavním ostrovním bohatstvím. Nyní se Britům zachtělo dostat ostrov pod svůj vliv a převést tak horentní zisky z obchodu s cukrem na sebe. V mladém černochu José Doloresi (Evaristo Marquez) nalezne anglický dobrodruh tu správnou osobu pro své plány. Nakonec se mu podaří vyvolat povstání černošského obyvatelstva v čele s Doloresem. Avšak osud tomu nechce, aby toto jejich setkání bylo to poslední... Neuvěřitelně realistický, opravdový a skvostně natočený zdánlivě fiktivní historický film o boji amerických černochů za svobodu. Tohle není žádná trapná hollywoodská propaganda, tohle je krutý realistický obraz, který nezapomíná ani na odvrácené stránky černošské revoluce, jež jsou odvrácenými právě vůči afroameričanům samým. No a k tomu ke všemu -2 hodiny geniálního blonďatého Marlona Branda, jemuž se podaří v porobeném národě zřejmě jen účelově probudit sebevědomí a ukázat jim, že za svoji svobodu mohou a podle něj i musí bojovat. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Marlon Brando sám nazval toto za svoj životný výkon a skutočne tu herecký dáva svoju rolu z Krstného otca ľavou zadnou. Film určite nie pre všetkých, ale myšlienka pre všetkých už je, pretože ostáva aktuálna aj dlhých desaťročiach. Presne tak sa dejú tie prodemokratické, liberalizujúce revolúcie vo svete. Si s nami? Tak buď kľudne aj diktátor? Nie si už s nami? Necháme ťa obesiť. V podstate podobný osud zdieľal Fidel Castro, ktorého Američania dosadili a keď sa im vysral na hlavu, stal sa nepriateľom číslom jedna. Tých štátov a príklad sú desiatky. O žiadnu demokraciu ani ľudské práva nikdy nešlo, to by snáď nebola spojencom Saudská Arábia, že? Skutočne v tomto ohľade nadčasový film, ktorý otvára oči aj na druhú stranu, hoci niektorých ťažko presvedčiť, že ten imperializmus a mocichtivosť nie je len vo východnej časti sveta, zvyčajne si úmyselne tlačia do očí chemoprén, len aby nevideli a mohli sa pridať, ako alkoholik Heger povedal, "na tú správnu stranu dejín". ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Pokud jste si někdy chtěli udělat nějakou tu svou vlastní revoluci, tak zde dostanete názorný návod jak na to. Co budete potřebovat? Charisma, intrikářské vlohy, výřečnost, cynismus a hlavně a především schopnost si za všech okolností uchovat pragmatický nadhled někoho, kdo všechny ty vzletné proslovy, ideje, útisky, otrokářství, třídní rozdíly, lidské osudy, smrt i násilí bere tak, že existují jen a pouze proto, aby se z nich dalo někde někým něco (vy)těžit.. Těžko říci zda přímo nejlepší, ale každopádně nejzajímavější a nejméně jednoznačná role Brandonovy kariéry, která byla na zajímavé a nejednoznačné charaktery bohatá jako žádná jiná. Dnes by z toho vznikl hyperkorektní velkofilm o černošském vůdci, který vede svůj lid za svobodou; v době vzniku by se zase většina tvůrců spokojila s klasickým levicově smýšlejícím revolucionářským filmem o hrdinovi z lidu; nikoli však Pontecorvo, který tak (opět) o míle předběhl (nejen) svou dobu. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Vzpomínky na filmový klub vol.2 aneb můj tatínek považoval děti za chytřejší dospělé a dětské filmy nebo knihy zásadně neuznával, takže jsem s ním tuhle spálenou revoluci absolvovala v deseti letech a matně si vzpomínám, že se mi jakýsi zděšený spoludivák během Walkerovy přednášky o rozdílech v nákladech na bílou manželku a domorodou kurtizánu pokoušel zacpat uši. Znovu jsem si zopakovala Ostrov v ohni s odstupem nějaké té dekády a přidávám čtyři důvody pro čtyři hvězdičky. Za prvé podvratný kousanec do paty postkolonialismu, po kterém zhořkne i čaj oslazený třemi vrchovatými lžičkami a potvrdí starou pravdu, že máte-li problémy, uspořádejte revoluci – protože dostanete příležitost zjistit, že jste předtím vlastně žádné problémy neměli. Za druhé ukázková práce s neherci, od které by se i Forman mohl něco přiučit. Za třetí nejednoznačná role britského aristokrata, co s rozmyslem vymkne dobu s kloubů, aby byl následně povolán k nasazení dlahy. Za čtvrté miláček Marlon, odhodlaný bojovník za lidská práva předtím, než to bylo cool, při jedné z posledních příležitostí, kdy k mu ke scénářem předepsané projížďce na ostrově stačil kůň a United Artist za tímto účelem nemuselo InGenu zadávat zakázku na výrobu mastodonta... ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Skvělý film. Takřka učebnicový průvodce revolucí. Jak se začíná, jak probíhá i jak proti ní státní moc zasahuje. Vše je samozřejmě umělé a organizované zvenčí, za zcela jiným účelem než je zlepšení životních podmínek revolucionářů. Tak jako bylo u všech povstání a revolucí v novodobé historii. Úžasný Marlon Brando v roli agenta, výborný je i jeho černošský protihráč. Konec nezklamal, celý film je zkrátka na plné hodnocení. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (21)

  • Mnoho kritikov interpretovalo film v kontexte vietnamskej vojny a studenej vojny a chválili jeho surové a neoslavné zobrazenie kolonializmu, imperializmu a otroctva. V The Brooklyn Rail napísali: "Burn! je ticho bezútešná, neochvejná prezentácia otroctva, post-otrokárskej rasovej nenávisti, úlohy rasy v politickej moci a koloniálnej manipulácie všetkých vyššie uvedených. Pontecorvo preberá tieto témy tak jasne a priamo – pričom ich necháva na druhom mieste vo vzťahu k dramatizácie príbehu – že Burn! sa stáva lekciou o tom, ako málo iných filmov sa touto témou vôbec zaoberá.“  (Arsenal83)
  • Pôvodne sa mal film natáčať celý v Cartagene v Kolumbii. Problémové pracovné podmienky spôsobili, že produkcia prekročila plán a rozpočet, čo viedlo k tomu, že United Artists takmer vyhodili Pontecorva. Marlon Brando trval na dokončení filmu a zaplatil za presun výroby do Maroka, kde sa film mohol dokončiť za menej peňazí. Ďalšie scény sa natáčali v Saint-Malo vo Francúzsku, na Amerických Panenských ostrovoch a v Cinecittà Studios. (Arsenal83)

Reklama

Reklama