Číňan

Minimalisticky film ve vsech smerech, na prvni pohled obycejny, presto vynikajici. Genz z nijak originalniho scenare, dokazal vytvorit film, ktery dokaze zaujmout. Vesmes sympaticke postavy, ktere jsou velmi dobre zahrane me bavily od zacatku do konce a jelikoz mam slabost jak pro skandinavske, tak asijske zeme, me hodnoceni je jasne! (11.06.2012)

Vysoké hodnocení mě poměrně překvapuje - mě osobně film připadal především mdlý a celkem nudný, a ze všeho nejvíce připomínal československé televizní inscenace ze sedmdesátých/osmdesátých let (což není úplně výtka, když to srovnáme s hrůzami, které produkuje současná ČT). I většina postav byla taková nijaká - žádná příliš sympatická (a k tomu pár hodně nesympatických), pro diváka je těžké vybudovat si k nim vztah (a hlavně úplně nechápe, jak si mezi sebou dokázaly vybudovat vztah samotné postavy). Ale možná je to tím, že seveřané (VAROVÁNÍ: STEREOTYP!) nemají ve zvyku být příliš emotivní a jakoby z nich šel chlad - i když na druhou stranu, takový Larse von Trier.. (12.12.2023)

„Promiň, že to tak říkám, ale naše manželství…to byl pohřeb.“ Tohle není zrovna to, co byste chtěli slyšet od vaší ženy po 25 letech manželství. A prodejem jejích věcí situaci moc nezlepšíte. Ale naštěstí se můžete během rozvodu jít alespoň dobře najíst ke kamarádskému Číňanovi. Ten vám nabídne krom jídla a opravy svých „tip-ťop“ trubek také peníze za falešný sňatek s jeho sestrou, která sice umí jen čínsky a svatbu nechce, ale kvůli hrozbě vyhoštění ji potřebuje. A když vy navíc musíte tučně vyplatit vaši ex… Jen 3 roky před Ukrutně šťastni natočil Genz film z jiného soudku, ale znovu mě bavil, přestože humor není to hlavní, na čem staví. Jde o postupně se rozvíjející křehkou romanci na pozadí střetu dvou odlišných kultur, která je úsměvná i smutná, a každopádně mě dokázala emočně docela dost zasáhnout, včetně konce. I díky němu dám silné 4*. „Každý den by měl být rozdělený. V pondělí a pátek chodím jíst do bufetu na hlavním nádraží. Ve středu a sobotu je to pizzerie, ale v úterý a čtvrtek jsem tady.“ - „A co v neděli?“ - „To improvizuju.“ (16.06.2019)

Poklidně plynoucí příběh jako řeka v rodné vesnici čínské nevěsty. Dalo by se s nadsázkou říci, že to byl vlastně hraný dokument. Typický vzorek "západní" a "východní" rodiny. A mezi vzorky nikoliv obyčejná propast, ale pomalu Mariánský příkop. Přiznám se, že tyto sociologické studie jsou velmi zajímavé, jen je mi z toho vždy poněkud smutno. Jedinou vadou na kráse filmu byl hlavní hrdina. Ten pán byl tak neuvěřitelně nudný, ale tak hrozně, že to bylo až nakažlivé. Díky rozumné délce filmu se však nákaza nerozšířila úplně, takže nakonec zůstal skvělý filmový zážitek. (31.10.2011)

KINO ART Ostrava, 21.1.2010: Špička romantických dramat. Hodně evropský film, takže žádný kýč nečekejte. Příjemný humor, příjemné tempo, příjemní herci. Jak se pohádat aniž byste si vůbec něco rozuměli? Jak se zamilovat bez pronesené jediné smysluplné věty? Seveřeani prostě umí, o tom se přesvědčuju stále více. (22.01.2010)