ホテル ビ-ナス
The Hotel Venus
Obsahy(1)
Chonan, který žije v pokoji číslo 1, pracuje jako číšník v kavárně. V pokoji číslo 2 spolu žijí Doktor a Manželka. On je alkoholik a ona se živí jako prostitutka. Soda, mladá žena, která sní o vlastním květinářství, má pokoj číslo 3. V pokoji číslo 4 bydlí Chlapec, opuštěný jako dítě, který si myslí, že je nájemný vrah. Venus, starý transvestita, se stará o svoje hosty bez toho, aby do jejich věcí strkal nos. Jednoho dne navštíví hotel neznámý muž a němá dívka... (Marllone)
(více)Recenze (6)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $5,910,042║ ()
Původně jsem si myslela, že to bude tak za tři hvězdičky, jenže na konci jsem zjistila, že čtyři jsou málo... Už dlouho jsem neviděla film, v kterém je tak málo dialogů a zároveň tolik lidských osudů a pravd. Ještě pár dní ho budu mít v hlavě... Navíc mu černobílá kamera neskutečně sluší. Přesně podtrhuje jeho atmosféru a celkové vyznění. Dokonalé prostřihy doplňující to, o čem ta která postava zrovna mluví. Stejně tak jsou černobílé i všechny postavy, není tu ani jeden klaďas ani jeden záporák. Jsou tu lidé z masa a kostí, stejní jako jste vy nebo já. Tenhle film patří k těm, které jsou jako život sám. ()
The Hotel Venus je film velmi pomalý a svým poetickým vyprávěním, zahaleným v černobílém hávu, připomíná Noir filmy, avšak odprostěné od chladnokrevných a cynických postav. Není to sice jednoduchý film pro relax, i přesto se sleduje celkem dobře. Navíc si myslím, že černobílá kamera mu prospěla, jelikož divák věnuje více pozornosti samotnému obsahu. Vše se točí kolem hotelu, do něhož majitelka přijímá lidi, kteří nemají kam jít, potřebují se před někým ukrýt, ztratili chuť k životu a nebo jiné ztracené duše. Každý z nich zde potom žije dál svůj ubohý život. ()
ocenenia : MFF Moskva 2004 - Strieborná cena za najlepší filmový debut ()
■ Zprvu mi hóóóóóóóódně vadila korejština. ■ Vidět Miki a neslyšet její hlas (a její rodný jazyk) byla tak trochu rána pod pás. Ale to je holt daň za to, když se film natáčí v koprodukci několika států, někteří herci to odnesou předabováním (což věru nemám rád), ale tak to bohužel je... ■ Přiznám se, že v prvních přibližně deseti minutách jsem měl chuť to stopnout a podívat se na to až někdy jindy, jelikož jsem měl pocit, že jsem až příliš unavený na to, abych vnímal vše, co je psáno mezi řádky a vnímal náznaky a symboly schovávající se v tomto filmovém dílu. ■ Ó, jak jsem udělal dobře, že jsem se nenechal zvyklat momentální nerozhodností. Film "Hotel Venuše" je určen spíše přemýšlivému diváku, který dokáže vnímat všechny detajly a sám provést analýzu a syntézu filmového díla... ■ Dobře si pamatuji herce Teruyuki z filmu Tengoku no honya - koibi. Zde mohl ukázat, že má velký herecký talent. Jeho postava zvaná: "Doktor" v sobě ukrývá velkou vnitřní bolest a napětí, ale i pocit osamění a pocit vnitřní prázdnoty, který je tím či oním způsobem vlastní veškerým postavám vyskytujícím se ve filmu... ■ Herec Masachika ztělesňující madam "Venuši", která je spojujícím prvkem všech nájemníků hotelu, není tolik známý a nehrál zatím v mnoha filmech a doramatech, ale i on mě přesvědčil o tom, že je skutečně "Venuší"... ■ Tsuyoshi ztělesňující postavu jménem "Chonan" zde vystupuje jako jakýsi vypravěč, který nám pomáhá poznávat všechny postavy. ■ Eun-ji hrající květinářku jménem "Soda", jsem vůbec neznal, protože korejské filmy nesleduju, ale tato postava mě asi nejvíce překvapila. ■ ■ ■ Během těch dvou hodin poznáš, že každá postava má svá malá i velká tajemství, uvnitř je tíží pocit provinilosti a sužuje je beznaděj. Každá z postav prožívá svůj vlastní život plný svých osobních démovů a vnitřních bolestí. Každá z postav je úplně jiná, ale každá má velmi obdobné vnitřní prožívání svého vlastního osobního pekla s bolestí a utrpením... ■ Film se svou atmosférou nesnaží nikoho soudit ani odsuzovat, což se mi velmi líbilo, neboť přesně to je moje filosofie, ale pomalým tempem Tě nechá vklouznout do "Hotelu Venuše" a pod kůži ubytovaných... ■ [Viděno poprvé: 93/100] ()
Mě se ten film líbil, ačkoliv se zezačátku tomu tak nebylo. Je dost zvláštní, ale přesto za shlédnutí stojí. Pozor, není to žádná oddechovka, je to snímek, kde je potřeba trochu zapřemýšlet.. Snímek o životě a příbězích každého z nich, kdo v tomto filmu vystupuje. Když se to tak vezme, každý člověk na tomto světě má svůj příběh. Jsou tu dobře vystihnuty emoce každého z nich, což se mi líbí. Hudba je moc pěkná. A to podupávání nohama mělo svoje kouzlo. Celkově pěkné, 4 :-) ()